MUDr. Marie Vanková1, MUDr. Markéta Votavová2
1Interní oddělení Klatovské nemocnice, a. s.
2Interní oddělení Klatovské nemocnice, a. s a HDS Klatovy
Citace: Aktuální medicína 2023;7(2):59–64.
Souhrn: Chronická žilní onemocnění patří mezi nejčastější chronická onemocnění vůbec. Mohou být asymptomatická, způsobovat subjektivní příznaky nebo vést k objektivizovatelným změnám, jako jsou otoky, kožní změny a bércové vředy. V posledním případě se jedná o chronickou žilní nedostatečnost (CVI). Varixy představují progresivní degenerativní onemocnění žilní stěny v povrchovém žilním systému dolních končetin, které může výrazně zhoršit kvalitu života postižených osob. Chronická žilní onemocnění se klasifikují pomocí klasifikace CEAP podle klinických, etiologických, anatomických a patofyziologických kritérií. K hodnocení závažnosti se používají nástroje jako např. skóre klinické závažnosti žilních onemocnění. Terapie chronických žilních onemocnění je zaměřena na zlepšení subjektivních obtíží a objektivizovatelných změn. Kromě toho je třeba zabránit komplikacím, jako jsou flebitida a ulcerace. Invazivní postupy, kompresivní terapie a farmakoterapie se vzájemně doplňují; optimální je kombinace těchto postupů. Obecná fyzikální opatření, jako je zvedání nohou a častá chůze, patří k základním opatřením u každého pacienta s žilním onemocněním. Při neinvazivní léčbě symptomatického žilního onemocnění je zlatým standardem kompresivní terapie pomocí zdravotních kompresivních punčoch, případně doplněná o venotonika. Po několika desetiletích klinického používání mají některé flavonoidní přípravky – především diosminy – dostatek důkazů, aby je bylo možné doporučit jako efektivní léčbu CVI. Strippingové operace a méně invazivní endovenózní termální ablace vykazují u varikózy podkožních žil srovnatelné výsledky. Pěnová skleroterapie a perkutánní flebektomie jsou metodami volby pro odstranění varikózy bočních větví, nicméně recidivy křečových žil jsou časté.
Klíčová slova: chronická žilní nedostatečnost, žilní systém, klasifikace CEAP, kompresivní terapie, flavonoidy, diosmin
Chronic venous insufficiency requires a proactive approach right from the start!
Summary: Chronic venous diseases are among the most common chronic diseases. They can be asymptomatic, cause subjective symptoms or lead to objective changes such as swelling, skin chan-ges and leg ulcers. In the last case, it is chronic venous insufficiency (CVI). Varicose veins repre-sent a progressive degenerative disease of the venous wall in the superficial venous system of the lower limbs, which can significantly worsen the quality of life of affected persons. Chronic venous diseases are classified using the CEAP classification according to clinical, etiological, anatomical and pathophysiological criteria. Tools such as the Venous Disease Clinical Severity Score are used to assess severity. The therapy of chronic venous diseases is aimed at improving subjective pro-blems and objectivable changes. In addition, complications such as phlebitis and ulceration should be avoided. Invasive procedures, compression therapy and pharmacotherapy complement each other; a combination of these procedures may be useful. General physical measures, such as eleva-ting the legs and walking frequently, are essential measures for any patient with venous disease. In the non-invasive treatment of symptomatic venous disease, the gold standard is compression thera-py using medical compression stockings, possibly supplemented with venotonics. After several decades of clinical use, some flavonoid preparations – primarily diosmin – have enough evidence to recommend them as an effective treatment for CVI. Stripping operations and less invasive endove-nous thermal ablation show comparable results for varicose veins. Foam sclerotherapy and percuta-neous phlebectomy are the methods of choice for removing varicose veins of the side branches, however, recurrences of varicose veins are common.
Key words: chronic venous insufficiency, venous system, CEAP classification, compression therapy, flavonoids, diosmin
