Redakčně zpracoval
Jiří Široký
V České republice se aktuálně léčí 1,16 milionu pacientů s cukrovkou a dalších 336 tisíc lidí žije s neléčeným prediabetem. Celkové náklady na zdravotní péči o diabetiky v roce 2025 vyšplhaly na 154 miliard korun, přičemž dvě třetiny této částky spolyká řešení pozdních komplikací u starších pacientů. Jak tento trend zvrátit pomocí včasné kardioprotektivní léčby, moderních senzorů a unikátního screeningu sítnice s využitím umělé inteligence, představili dnes v Praze zástupci České diabetologické společnosti (ČDS) a České oftalmologické společnosti (ČOS) ČLS JEP u příležitosti blížícího se Světového dne diabetu.
Klíčová slova: diabetes mellitus, cukrovka, Světový den diabetu, diabetická retinopatie, kardiovaskulární komplikace, srdeční selhání, prediabetes, glukózové senzory, umělá slinivka, inzulínová pumpa, AI screening sítnice, umělá inteligence v medicíně, moderní antidiabetika, Národní diabetologický plán, Česká diabetologická společnost, Česká oftalmologická společnost, diabetologie, oftalmologie
Diabetes mellitus už dávno není jen otázkou hladiny krevního cukru. Podle předsedy ČDS ČLS JEP a vedoucího Diabetologického centra III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Martina Prázného, CSc., Ph.D., jde o zásadní systémový i ekonomický problém, který pacienty připravuje o kvalitu i délku života.
Kdy a proč si připomínáme Světový den diabetu?
Světový den diabetu (World Diabetes Day) připadá každoročně na 14. listopadu. Toto datum nebylo vybráno náhodně – právě 14. listopadu 1891 se narodil kanadský lékař a vědec sir Frederick Banting, který v roce 1921 společně s Charlesem Bestem objevil inzulin. Tento přelomový objev, oceněný v roce 1923 Nobelovou cenou za fyziologii a lékařství, proměnil diabetes z tehdy smrtelného onemocnění v léčitelnou chronickou chorobu a zachránil životy milionům lidí po celém světě.
Tradici Světového dne diabetu založily v roce 1991 Mezinárodní diabetologická federace (IDF) a Světová zdravotnická organizace (WHO) v reakci na prudký celosvětový nárůst počtu nemocných. Od roku 2006 je tento den oficiálně uznáván také Organizací spojených národů (OSN) a jeho mezinárodním symbolem je modrý kruh vyjadřující jednotu globální diabetologické komunity.
Zatímco za rok 2023 činily celkové zdravotní náklady na péči o pacienty s diabetem přibližně 125 miliard korun, v roce 2025 už dosáhly 154 miliard korun. Samotná přímá léčba diabetu přitom stojí zdravotní pojišťovny jen zhruba 15 až 17 miliard korun – drtivá většina prostředků jde na hospitalizace a řešení závažných komplikací, jako je srdeční selhání, cévní příhody či poškození ledvin.
Dalších 31 miliard korun pak představují nepřímé sociální náklady (nemocenská, příspěvky na péči a invalidní důchody, které samy o sobě tvoří 13 miliard Kč). Téměř 30 % diabetiků v produktivním věku totiž pobírá invalidní nebo předčasný starobní důchod.
Obr. 1 – Ekonomická zátěž spojená s diabetem v ČR
„Dvě třetiny těchto nákladů vynaložíme na péči o starší pacienty s komplikacemi a pouze jednu třetinu investujeme do pacientů mladších, u nichž by prevence mohla v budoucnu přinést obrovskou úsporu. Potřebujeme hlavní hráče v českém zdravotnictví přesvědčit, že má smysl nebrat diabetes jako kosmetickou vadu metabolismu, ale jako zásadní problém. Část prostředků, která dnes jde na řešení následků, musíme přesunout do časnějších stadií onemocnění,“ zdůraznil prof. Martin Prázný s tím, že právě k tomuto účelu má posloužit připravovaný Národní diabetologický plán ČR.
Běžné režimové strategie přitom u většiny pacientů k zastavení progrese onemocnění nestačí – pouze na úpravě životosprávy a pohybové aktivitě dokáže dlouhodobě udržet remisi méně než 10 % pacientů. Pokud se však u indikované populace včas nasadí moderní antidiabetika a antiobezitika, lze podle klinických studií dosáhnout remise prediabetu v 93 až 99 % případů a překonat biologické bariéry pacientů.
Srdce v ohrožení: Méně infarktů, ale epidemie srdečního selhání
Nejčastější příčinou úmrtí diabetiků zůstávají kardiovaskulární choroby. Jak uvedl prof. MUDr. David Karásek, Ph.D., zástupce přednosty III. interní kliniky FN a LF UP v Olomouci, určité kardiovaskulární onemocnění má přibližně třetina dlouhodobě léčených diabetiků. Často jde o mnohočetné aterosklerotické postižení tepen, anginu pectoris, stavy po infarktu myokardu či cévní mozkové příhodě a fibrilaci síní.
Pozitivní zprávou z dat ÚZIS (srovnání let 2016 a 2025) je, že díky kvalitní léčbě hypertenze, dyslipidemie a nasazování moderních kardioprotektivních antidiabetik (zejména agonistů receptoru GLP‑1 a inhibitorů SGLT2) relativně klesá výskyt akutních infarktů myokardu a cévních mozkových příhod. Naopak ale prudce přibývá případů srdečního selhání, které se u diabetiků vyskytuje čtyřikrát častěji než v běžné populaci.
„Diabetes vede ke ztrátě toho nejcennějšího, co člověk má – let života. Dnes už neléčíme jen glykemii a glykovaný hemoglobin, to nestačí. Náš přístup musí být holistický: musíme současně cílit na obezitu, vysoký krevní tlak i cholesterol. Za posledních deset let se objevila skupina léků, které nejen upravují hyperglykemii s nízkým rizikem hypoglykemie, ale zároveň prokazatelně chrání srdce, ledviny a další orgány,“ vysvětlil prof. David Karásek.
Lékaři dnes v praxi využívají kalkulátor SCORE2-Diabetes, který umožňuje i u asymptomatických pacientů spočítat desetileté riziko fatální či nefatální kardiovaskulární příhody (nad 20 % jde o velmi vysoké riziko) a cílenou intervencí toto riziko během několika měsíců výrazně snížit.
Oko jako okno do cévního systému a světový unikát v AI screeningu
Hlavním mezioborovým tématem letošní tiskové konference byla ochrana zraku. Diabetická retinopatie – poškození cév sítnice – postihuje zhruba 10 až 11 % českých diabetiků, přičemž přibližně 1,8 % z nich trpí závažnou proliferativní formou a 1,2 % pacientů kvůli komplikacím oslepne.
Předsedkyně České oftalmologické společnosti ČLS JEP a přednostka Oční kliniky 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Jarmila Heissigerová, Ph.D., MBA, upozornila, že počáteční stadia retinopatie jsou zcela bezpříznaková. Při dekompenzované cukrovce dochází k tvorbě mikroaneurysmat, drobnému krvácení a prosakování cév. Nedokrvená sítnice následně začne produkovat cévní růstový faktor (VEGF), který paradoxně spouští růst křehkých novotvořených cév. Ty snadno krvácejí do sklivce a mohou vést až k trakčnímu odchlípení sítnice. Další závažnou komplikací je diabetický makulární edém (otok v místě nejostřejšího vidění), časnější nástup šedého zákalu (katarakty) i vyšší riziko zeleného zákalu (glaukomu).
„Oko je nejen oknem do duše, ale také do kardiovaskulárního systému. Počínající retinopatie nebolí a nemusí dělat vůbec žádné obtíže, v tom je velmi záludná. Pokud pacient nechodí na kontroly a přijde až s koncovým nálezem, bývá stav téměř neléčitelný. Přitom při včasném záchytu dnes dokážeme zasáhnout anti-VEGF terapií či kortikoidy aplikovanými přímo do oka, laserem nebo vitrektomií,“ uvedla prof. Jarmila Heissigerová. Každý diabetik by proto měl absolvovat oční screening minimálně jednou ročně.
V praxi však ještě před několika lety 40 až 60 % diabetiků na preventivní oční kontroly vůbec nedocházelo. Česká republika proto jako první země na světě zavedla plošně hrazený screening diabetické retinopatie přímo v diabetologických ambulancích pomocí nemydriatické kamery se zapojením umělé inteligence (AI), a to na základě plné mezioborové shody mezi diabetology a oftalmology.
Vyšetření nevyžaduje rozkapání očí a AI vyhodnotí snímek sítnice během několika sekund. Pokud je nález negativní, pacient nemusí k očnímu lékaři; pokud je pozitivní nebo nehodnotitelný, putuje cíleně do péče oftalmologa.
Obr. 2 – Rozšíření AI screeningu sítnice v diabetologických ambulancích ČR
Počet zapojených diabetologických pracovišť se během dvou let zdvojnásobil z 86 v roce 2023 na 174 ambulancí (34 % všech pracovišť v ČR). Jen v roce 2025 prošlo tímto AI screeningem 75 000 pacientů a za tři roky fungování programu systém zachytil 18 000 nových pacientů s diabetickou retinopatií, kteří o svém onemocnění dosud nevěděli.
Terénní ambulance: Komplexní péče pod tlakem administrativy
Klíčovou roli v každodenní péči hrají terénní diabetologické ambulance, které dnes zvládají i vysoce specializované postupy dříve vyhrazené jen velkým centrům – od správy inzulínových pump přes kontinuální monitoraci glukózy až po AI screening sítnice.
„Cílem naší práce není samotné dosažení normoglykemie – ta je pouze jedním z prostředků. Naším jednoznačným cílem je prevence vzniku a progrese dlouhodobých mikrovaskulárních i makrovaskulárních komplikací, které pacientům zkracují život a vedou k invaliditě,“ zdůraznila místopředsedkyně ČDS ČLS JEP MUDr. Marcela Szabó, která vede soukromou diabetologickou praxi v Praze.
Členka výboru ČDS a vedoucí lékařka chrudimské kliniky INTENDIA MUDr. Barbora Doležalová upozornila na nutnost efektivní koordinace péče, protože diabetik se pohybuje v průniku mnoha odborností (praktický lékař, diabetolog, kardiolog, nefrolog, oftalmolog). Významným pomocníkem je v tomto ohledu sdílený lékový záznam SÚKL, kde lékař vidí medikaci předepsanou ostatními specialisty i to, zda si pacient léky v lékárně skutečně vyzvedává. Zároveň však lékařku trápí neúměrná byrokracie spojená s vykazováním moderní péče:
„Administrativa nás opravdu drtí. Je na nás vyvíjen oprávněný tlak, aby se zlepšila dostupnost péče, ale pokud budeme několik hodin týdně věnovat papírování, nemůžeme v tom čase léčit pacienty. Buď budeme dělat papíry, nebo vezmeme do péče další nemocné,“ uvedla v diskusi MUDr. Barbora Doležalová.
Od „Time in Range“ k „Time in Happiness“: Senzory už i pro diabetiky 2. typu
Vědecký sekretář ČDS ČLS JEP MUDr. Jan Šoupal, Ph.D. (III. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze), představil technologické vize společnosti na nadcházející čtyři až pět let. U pacientů s diabetem 1. typu, kterým onemocnění v průměru zkracuje život o 16 let (u žen dokonce o 20 let), trvá každodenní management nemoci a rozhodování o dávkách inzulínu více než hodinu čistého času denně.
Obr. 3 – O kolik let zkracuje diabetes život. Průměrné zkrácení délky života u pacientů s diabetem 2. typu (při záchytu v 50 letech) a u pacientů s diabetem 1. typu.
Řešením je maximální rozšíření hybridních uzavřených okruhů (tzv. umělé slinivky), které propojují glukózový senzor, inzulínovou pumpu a chytrý algoritmus autonomně upravující dávkování inzulínu. Podle doporučení Americké diabetologické asociace (ADA) i ČDS by měly být tyto technologie pacientům s diabetem 1. typu nabízeny ihned po stanovení diagnózy.
Velkým milníkem letošního roku je rozšíření úhrady glukózových senzorů také pro pacienty s diabetem 2. typu na intenzifikovaném inzulínovém režimu. Od začátku roku 2026 na tuto technologii nově přešlo už kolem 9 000 pacientů. Masivnějšímu nasazení však zatím brání složité schvalování revizními lékaři a vykazování signálních kódů.
„Jsme aktuálně v poločase jednání se zdravotními pojišťovnami, Ministerstvem zdravotnictví a SÚKL o zmírnění administrativních restrikcí, které jsou v některých bodech extrémní. Pokud se podaří tuto zátěž snížit, věříme, že v příštím roce by mohlo přibýt dalších pět až šest tisíc pacientů se senzory. Naším dlouhodobým cílem směrem k roku 2040 je posunout se od sledování ‚Time in Range‘, tedy času v cílovém rozmezí glykemie, k pojmu ‚Time in Happiness‘ – času, kdy pacient vůbec nemusí myslet na to, že má cukrovku,“ uzavřel MUDr. Jan Šoupal.
Přehled hlavních dat z tiskové konference ČDS ČLS JEP (11. 11. 2026)
- 1,16 milionu – celkový počet léčených diabetiků v ČR.
- 336 000 – počet osob s neléčeným prediabetem.
- 154 mld. Kč – celkové náklady na veškerou zdravotní péči o pacienty s diabetem za rok 2025 (z toho přímá léčba diabetu tvoří cca 15–17 mld. Kč).
- 31 mld. Kč – nepřímé sociální náklady spojené s diabetem (z toho 13 mld. Kč činí invalidní důchody).
- 174 ambulancí (34 %) – počet diabetologických pracovišť v ČR vybavených nemydriatickou kamerou s AI pro screening sítnice.
- 18 000 pacientů – počet nově zachycených případů diabetické retinopatie díky AI screeningu za poslední 3 roky.
- 9 000 pacientů – počet diabetiků (převážně 2. typu na intenzifikované léčbě inzulínem), kteří od začátku roku 2026 nově získali glukózový senzor.





