Citace: Aktuální medicína 2026;10(1):10–12.
Žít s diabetem znamená myslet na svou diagnózu v průměru každých dvanáct minut. Tato neviditelná, ale neustálá mentální zátěž, známá jako diabetický distres, prokazatelně zhoršuje metabolickou kompenzaci i kvalitu života pacientů. Evropská asociace pro studium diabetu (EASD) proto přichází s historicky prvními guidelines k tomuto tématu. Nepřinášejí však jen další papírování nebo check-listy. Ukazují, jak v diabetologické ambulanci přirozeně otevřít téma psychiky, prolomit bariéry zdánlivé „nespolupráce“ pacienta a zefektivnit tak celou léčbu bez nutnosti suplovat roli psychologa.
Souhrn: Diabetický distres představuje specifickou psychickou zátěž spojenou s každodenními nároky léčby diabetu. V posledních letech narůstá množství důkazů o jeho vlivu na metabolickou kompenzaci, přístup k léčbě i celkovou kvalitu života lidí žijících s diabetem. V roce 2025 byl představen draft prvních oficiálních guidelines Evropské asociace pro studium diabetu (EASD) zaměřených na systematickou identifikaci a management diabetického distresu v klinické praxi, který v současnosti prochází finální revizí. Cílem tohoto článku je představit hlavní principy těchto doporučení a diskutovat jejich praktickou implementaci v běžné diabetologické ambulanci. Přestože se může představa zavedení intervencí zaměřených na diabetický distres na první pohled jevit jako další časová zátěž, systematické zohlednění psychických aspektů života s diabetem může naopak přispět k efektivnější komunikaci, lepšímu porozumění potřebám osob žijících s diabetem a personalizovanější péči.
Klíčová slova: diabetický distres, psychická zátěž, EASD guidelines, self-management
Guidelines for diabetic distress: further recommended practices,
or a path to more effective care?
Summary: Diabetes distress represents a specific psychological burden associated with the everyday demands of diabetes management. In recent years, an increasing body of evidence has highlighted its impact on metabolic control, treatment engagement, and the overall quality of life of people living with diabetes. In 2025, a draft of the first official guidelines of the European Association for the Study of Diabetes (EASD), focused on the systematic identification and management of diabetes distress in clinical practice, was introduced and is currently undergoing final revision. The aim of this article is to present the main principles of these recommendations and to discuss their practical implementation in routine diabetes care. Although the introduction of interventions targeting diabetes distress may initially appear to represent an additional time burden, the systematic consideration of the psychological aspects of living with diabetes may instead contribute to more effective communication, better understanding of the needs of people living with diabetes, and more personalized care.
Keywords: diabetes distress, psychological burden, EASD guidelines, self-management
ke stažení po přihlášení





