TSB_Konfigurator Ordinace

Členství - informace

Citace: Svět praktické medicíny 2026;8(1):41–47.

Rok 2026 představuje další významný milník ve vývoji primární zdravotní péče v České republice. Praktický lékař je dlouhodobě vnímán jako základní kámen zdravotního systému, a právě v posledních letech dochází k systematickému posilování jeho kompetencí, odpovědnosti i možností v oblasti prevence, včasné diagnostiky a koordinace péče. Změny, které vstupují v platnost nebo se plně promítají do každodenní praxe právě v roce 2026, se dotýkají preventivních prohlídek, screenin­gových programů, preskripčních oprávnění i posudkové činnosti.

ke stažení po přihlášení

Hlavním cílem těchto změn je zlepšení zdravotního stavu populace prostřednictvím časného záchytu onemocnění, snížení morbidity a mortality zejména u civilizačních chorob a zároveň zvýšení efektivity zdravotního systému.

Rozšíření a úpravy preventivních prohlídek

V roce 2026 dochází k jedné z nejvýznamnějších úprav preventivních prohlídek za poslední roky. Změny zahrnují rozšíření vyšetření i úpravu jejich frekvence a věkového zařazení. Zásadní novinkou je časnější zahájení laboratorního screeningu.

Vyšetření lipidogramu v rámci preventivních prohlídek

Vyšetření lipidogramu zůstává základním nástrojem prevence kardiovaskulárních onemocnění. Nově je jeho provádění přesně časově vymezeno vyhláškou č. 70/2012 Sb., ve znění vyhlášky č. 403/2025 Sb., což reflektuje potřebu časnějšího záchytu dyslipidemie a systematického sledování lipidového metabolismu v dospělosti.

Lipidogram se nově v rámci preventivních prohlídek provádí ve 25 a 30 letech věku, dále každé 4 roky, od 40 let každé 2 roky. Tato periodicita platí pro asymptomatické osoby bez známé dyslipidemie; u osob se zvýšeným kardiovaskulárním rizikem se vyšetření indikuje častěji podle klinického stavu.

Standardní lipidogram zahrnuje stanovení celkového cholesterolu, LDL‑, HDL-cholesterolu a triacylglycerolů, případně non-HDL-cholesterolu. Vyšetření ze žilní krve, obvykle nalačno, tvoří základ pro hodnocení kardiovaskulárního rizika, včetně výpočtu SCORE2 a vykazování signálního výkonu kardiovaskulárního rizika požadovaného VZP.

Vyšetření lipoproteinu(a) v rámci preventivní péče

Vyšetření lipoproteinu(a) [Lp(a)] je doplňkovým laboratorním vyšetřením lipidového metabolismu určeným k přesnější stratifikaci kardiovaskulárního rizika. Na rozdíl od standardního lipidogramu se neprovádí pravidelně, protože hladina Lp(a) je převážně geneticky podmíněná a v průběhu života relativně stabilní.

Vyšetření je indikováno jednorázově v dospělosti při prvním komplexním hodnocení kardiovaskulárního rizika a dále u žen po menopauze. Opakované vyšetření Lp(a) není rutinně indikováno (s výjimkou postmenopauzálních žen). Hodnota by měla být součástí anamnestických údajů a předávána při přeregistraci pacienta, aby se předešlo zbytečnému opakování vyšetření.

Stanovení se provádí ze žilní krve. Orientační referenční hodnoty Lp(a) jsou:

  • < 300 mg/l (≈ < 75 nmol/l) – nízké riziko,
  • 300–500 mg/l (≈ 75–125 nmol/l) – zvýšené riziko,
  • > 500 mg/l (≈ > 125 nmol/l) – vysoké riziko.

Investice do časné diagnostiky hyperlipidemie a zvýšené hladiny lipoproteinu(a) představuje efektivní a nákladově výhodnou strategii: snižuje počet závažných kardiovaskulárních příhod, minimalizuje hospitalizace a dlouhodobé náklady na léčbu následků a zároveň zvyšuje produktivitu a kvalitu života pacientů (Obr. 1). Ekonomický přínos je tedy spojen přímo s prevencí klinicky závažných a finančně náročných onemocnění.

Vyšetření krevního obrazu v preventivních prohlídkách

Krevní obraz nebyl u mladších dospělých původně standardní součástí preventivních prohlídek a byl indikován především na základě klinických příznaků či rizikových faktorů. Novela vyhlášky však rozšířila laboratorní screening a nově zařadila krevní obraz mezi rutinní vyšetření.

Krevní obraz se nyní provádí při přechodu pacienta do péče praktického lékaře pro dospělé, ve 25 letech, dále ve 30 letech, následně v intervalu 4 let a od 40 let věku každé 2 roky. Tato úprava umožňuje systematické sledování hematologického stavu a časný záchyt skrytých onemocnění.

Vyšetření glykemie v rámci preventivní péče

Vyšetření glykemie představuje základní nástroj časného záchytu poruch glukózového metabolismu a diabetes mellitus. Podle novely je stanovení glykemie součástí laboratorního vyšetření biologického materiálu prováděného v rámci preventivní prohlídky u dospělých, která se realizuje v pravidelných dvouletých intervalech. Vyhláška nestanovuje samostatnou věkovou hranici ani zvláštní periodicitu pro vyšetření glykemie; její další indikace vychází z celkového posouzení zdravotního stavu pacienta, jeho věku a přítomnosti rizikových faktorů.

Glykemie je v rámci preventivní péče vyšetřována zejména v následujících situacích:

  • v rámci pravidelné preventivní prohlídky u dospělých, která je dle vyhlášky prováděna jednou za dva roky,
  • při přechodu pacienta z péče pediatra do péče praktického lékaře pro dospělé, jako součást vstupního zhodnocení zdravotního stavu,
  • u osob s nadváhou nebo obezitou, zejména při zvýšeném obvodu pasu,
  • u pacientů s arteriální hypertenzí nebo jinými kardiovaskulárními rizikovými faktory,
  • u osob s pozitivní rodinnou anamnézou diabetes mellitus,
  • u pacientů s dyslipidemií nebo metabolickým syndromem, při podezření na poruchu glukózového metabolismu na základě klinických příznaků,
  • u pacientů s gestačním diabetem v anamnéze nebo u žen s vyšším rizikem diabetu po porodu,
  • u osob s chronickým onemocněním ledvin či jinými chronickými chorobami, které zvyšují riziko diabetu,
  • při dlouhodobé léčbě léky ovlivňujícími metabolismus glukózy, zejména kortikosteroidy.

Ekonomický přínos nákladů na prevenci oproti léčbě komplikací diabetu ukazuje obrázek 2. 

Vyšetření ledvinných funkcí (ACR, eGFR) v preventivních prohlídkách

Vyšetření ledvinných funkcí je klíčovým nástrojem pro časnou detekci chronického onemocnění ledvin a pro prevenci kardiovaskulárních komplikací. Mezi nejčastěji sledované parametry patří eGFR (odhad glomerulární filtrace) – hodnotí funkční kapacitu ledvin, ACR (albumin-kreatininový poměr) – detekuje mikroalbuminurii, což je raný ukazatel poškození ledvinných glomerulů, zejména u pacientů s diabetem nebo hypertenzí.

Původně byla kontrola ledvinných funkcí indikována zejména u pacientů se známou hypertenzí, diabetem, kardiovaskulárním onemocněním nebo jinými rizikovými faktory od 50 let věku a dále ve čtyřletých intervalech. U asymptomatických dospělých bez rizikových faktorů nebyla standardně součástí preventivní prohlídky a její provedení záviselo na klinickém uvážení lékaře.

Novela vyhlášky rozšířila indikace a periodicitu vyšetření ledvinných funkcí kreatininu, odhad glomerulární filtrace a poměr albumin-kreatinin u všech pacientů trpících diabetem, hypertenzí a kardiovaskulárním onemocněním od 50 let ve dvouletých intervalech.

Praktičtí lékaři, kteří mají se zdravotními pojišťovnami podepsané úhradové a bonifikační dodatky za péči o chronické pacienty, jsou zvyklí u indikovaných chronických onemocnění toto vyšetření provádět v ročních intervalech. Pravidelné sledování ledvinných funkcí má několik klíčových cílů:

  1. Včasnou detekci chronického onemocnění ledvin, které často probíhá dlouho bez příznaků.
  2. Identifikaci mikroalbuminurie, která je raným ukazatelem glomerulárního poškození a zároveň prediktorem kardiovaskulárních komplikací.
  3. Úpravu léčby – např. optimalizaci antihypertenzní nebo diabetické terapie s cílem ochrany ledvin.
  4. Stratifikaci rizika – pacienti s poruchou funkce ledvin vyžadují intenzivnější sledování a preventivní opatření.

Pravidelná kontrola umožňuje časné zásahy a předchází progresi onemocnění, která by později vyžadovala nákladnější léčbu, například dialýzu nebo transplantaci.

Vyšetření NT-proBNP v preventivní péči

NT-proBNP je biomarker srdečního zatížení umožňující časnou detekci srdečního selhání a stratifikaci kardiovaskulárního rizika u asymptomatických pacientů. Před novelou vyhlášky nebylo toto vyšetření součástí preventivních prohlídek a bylo indikováno pouze při klinickém podezření na srdeční selhání nebo ve specializované péči.

Novela vyhlášky nově zavádí vyšetření NT-proBNP do preventivní péče u rizikových osob: u pacientů s minimálně dvěma rizikovými faktory srdečního selhání od 50 let věku a dále v dvouletých intervalech, u pacientů s alespoň jedním rizikovým faktorem od 60 let věku rovněž v dvouletých intervalech. Vyšetření není indikováno u pacientů již dispenzarizovaných pro srdeční selhání nebo sledovaných specialistou.

Srdeční selhání se nejčastěji rozvíjí u pacientů s kardiovaskulárními a metabolickými riziky, zejména při hypertenzi, ischemické chorobě srdeční, kardiomyopatiích, chlopenních vadách, arytmiích (zejména fibrilaci síní), diabetu, chronickém onemocnění ledvin, obezitě a ve vyšším věku.

Vyšetření jaterních funkcí v rámci preventivní prohlídky

Vyšetření nebylo standardní součástí preventivní laboratorní prohlídky a jeho frekvence byla podle klinického uvážení lékaře. Novela vyhlášky rozšířila doporučení pro preventivní vyšetření jaterních funkcí, zejména u rizikových skupin pacientů pro chronická onemocnění od 45 let věku ve dvouletých intervalech.

Bude se jednat o vyšetření u pacientů zvláště s metabolickými riziky (diabetes, obezita, metabolický syndrom) a u pacientů užívajících hepatotoxická léčiva, s abúzem alkoholu a prodělanou virovou hepatitidou.

Vyšetření jaterních funkcí nám umožňuje časnou diagnostiku steatózy, hepatitid nebo cholestázy, podporuje prevenci komplikací a včasnou intervenci (změna léčby, doporučení životního stylu, specializovaná péče). 

Vstupní všeobecná preventivní prohlídka

Nově při vstupní všeobecné preventivní prohlídce u praktického lékaře (při přechodu od PLDD) je klíčová komplexní laboratorní diagnostika, která poskytuje ucelený obraz o zdravotním stavu pacienta a umožňuje včasnou identifikaci rizikových faktorů pro chronická onemocnění. Základní součástí tohoto vyšetření jsou krevní obraz, jaterní testy, glykemie, kreatinin v séru a odhad glomerulární filtrace (eGFR), moč – chemicky a sediment, poměr albuminu a kreatininu v aktuální moči (ACR), lipidogram včetně lipoproteinu(a).

Následná opatření a funkční vyšetření

V případě zjištěného individuálně zvýšeného rizika vybraných onemocnění se frekvence a rozsah jednotlivých laboratorních vyšetření při dalších preventivních prohlídkách řídí aktuálními odbornými doporučeními a individuálním klinickým posouzením pacienta.

Vedle laboratorních parametrů se rozšiřuje také spektrum klinických a funkčních vyšetření. EKG je nově doporučeno při první všeobecné preventivní prohlídce po ukončení péče u praktického lékaře pro děti a dorost nebo při první preventivní prohlídce po registraci u nového praktického lékaře. Dále je indikováno u rizikových pacientů od 30 let věku ve čtyřletých intervalech a od 40 let věku v intervalech dvouletých.

Měření obvodu pasu

Měření obvodu pasu je jednoduchým a praktickým ukazatelem abdominální obezity a souvisejícího metabolického a kardiovaskulárního rizika. Provádí se v úrovni horního okraje kyčelních kostí (alternativně ve středu mezi dolním okrajem žeber a horním okrajem kyčelní kosti) neelastickým metrem, bez napínání břišních svalů, s odečtem po normálním výdechu.

Hraniční hodnoty činí u mužů ≥ 94 cm pro zvýšené a ≥ 102 cm pro vysoké riziko, u žen ≥ 80 cm pro zvýšené a ≥ 88 cm pro vysoké riziko. Pravidelné měření umožňuje sledovat riziko diabetu, hypertenze a kardiovaskulárních komplikací i efekt režimových opatření.

Duševní zdraví a kognitivní funkce

Výskyt demence v České republice a predikci do roku 2050 ukazuje obrázek 3. Významnou změnou preventivních prohlídek je proto posílení anamnézy zaměřené na duševní zdraví. Praktický lékař je nově veden k cílenému záchytu příznaků deprese, úzkosti, chronického stresu, poruch spánku a sociální izolace, které často zůstávají nediagnostikovány a významně ovlivňují celkový zdravotní stav.

Součástí prevence se nově stává také screening rizika demence u pacientů ve věku 65–80 let, a to zařazením krátkého kognitivního testu Mini-Cog (výkon 01026) s frekvencí jednou za dva roky. Včasná identifikace kognitivního deficitu umožňuje zahájit podpůrná opatření, plánovat další péči a zapojení rodiny, což má zásadní význam pro kvalitu života pacienta.

Screeningové programy a jejich aktivní kontrola

Nedílnou součástí preventivní péče je kontrola účasti pacienta na screeningových programech. Praktický lékař má v tomto směru klíčovou roli – nejen pacienta informovat, ale také aktivně sledovat, zda se screeningu skutečně účastní.

 

Kolorektální karcinom

Od roku 2026 se screening kolorektálního karcinomu rozšiřuje na věkové rozmezí 45–74 let (+354 dní) při zachování dvouleté frekvence. Rozšíření na mladší věkovou skupinu reaguje na narůstající výskyt onemocnění u osob mladších 50 let. Screening je vykazován beze změn. Screeningovou kolonoskopii lze rovněž indikovat v uvedeném věkovém rozmezí s frekvencí 1× za 10 let.

 

Gynekologická prevence – změny v úhradách

Od nového roku dochází ke změně úhrad gynekologické péče. Gynekologové budou hrazeni měsíční agregovanou platbou za registrované pacientky, podmíněnou absolvováním preventivní gynekologické prohlídky v posledních 24 měsících. Preventivní prohlídka se stává signálním výkonem hrazeným z agregované platby, přičemž její frekvence zůstává jednou ročně a je nadále hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Praktický lékař má klíčovou roli v kontrole účasti pacientek na této péči.

 

Další screeningové programy

Praktický lékař dále sleduje účast pacienta v národních screeningových programech, zejména v oblasti karcinomu prsu, karcinomu prostaty, karcinomu plic, aneurysmatu abdominální aorty a osteoporózy.

Osobní plán péče a očkování

Narůstá význam osobního plánu péče, který umožňuje individualizovaný přístup k pacientovi. Praktický lékař v něm systematicky shrnuje preventivní opatření, sledování chronických onemocnění, doporučení ke změně životního stylu a aktuální očkovací status.

Posuzování zdravotní způsobilosti pro zbrojní průkaz – hlavní změny

Od 1. 1. 2026 nabývá účinnosti nový zákon o zbraních (č. 90/2024 Sb.), který zavádí kratší platnost zdravotního posudku – nově maximálně 5 let namísto dosavadních až 10 let. Držitelé zbrojního oprávnění budou povinni každých 5 let doložit nový posudek, který musí vydat jejich registrující praktický lékař v souladu s kritérii zdravotní způsobilosti dle zákona.

Za zdravotně nezpůsobilé jsou nově považovány osoby s uloženým ochranným léčením či zabezpečovací detencí, osoby s dříve zastaveným trestním nebo přestupkovým řízením pro nepříčetnost a osoby, které byly nedobrovolně hospitalizovány z důvodu závažného ohrožení sebe nebo okolí v souvislosti s duševní poruchou. Ošetřující lékař má povinnost hlásit změny zdravotního stavu, které mohou ovlivnit bezpečné nakládání se zbraní, zejména závažné psychické či neurologické poruchy.

Elektronická evidence posudků zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel

Lékař, který vydává posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, je nově povinen (s dodatečně stanovenou zkušební přechodovou dobou) vyplnit standardizovaný formulář elektronicky a zaznamenat jej do Registru řidičů. Posudek tak existuje v digitální podobě a je dostupný oprávněným orgánům, především policii a obcím s rozšířenou působností.

Elektronický zápis umožňuje okamžité ověření platnosti posudku při silniční kontrole nebo v rámci správních řízení, aniž by pacient musel předkládat papírový dokument. Každý záznam je jednoznačně identifikován údaji o lékaři (jméno, IČ, razítko), čímž se lékař stává součástí digitálního kontrolního mechanismu ovlivňujícího administrativní platnost řidičského oprávnění.

Závěr

Rok 2026 přináší praktickým lékařům vyšší nároky, ale zároveň i širší kompetence a větší profesní autonomii. Rozšířená prevence a nové screeningové programy (souhrnně viz Tab. 1), posílení preskripčních oprávnění a důraz na koordinaci péče potvrzují, že praktický lékař je klíčovým aktérem moderního zdravotnictví. Jeho role v ochraně a podpoře zdraví populace je nezastupitelná a do budoucna bude nadále posilována.

Tab. 1 – Přehled preventivních vyšetření a programů podle věkových kategorií
Vyšetření Vstupní prohlídka – převzetí od PLDD 25 let 30 let 40 let 50 let 60 let >70 let Poznámka
Lipidogram (celkový cholesterol, LDL-chol, HDL-chol, TGC) X X X X X X X ve 25 a 30 letech a dále ve 4letých intervalech, od 40 let ve 2letých intervalech
Lipoprotein (a) X X 1× za život a u žen v menopauze
Glykemie X X X X X X X ve dvouletých intervalech
Kreatinin, eGFR X X X X od 50 let věku ve dvouletých intervalech s diabetem, hypertenzí a KV onemocněním
Albumin/kreatinin v moči (ACR) X X X X od 50 let věku ve dvouletých intervalech s diabetem, hypertenzí a KV onemocněním
Moč + sediment X X X X X X X ve 2letých intervalech
Krevní obraz X X X X X X X ve 25 letech, dále ve 30 letech a dále à 4 roky, od 40 let věku à 2 roky
Jaterní testy X X X X X u rizikových od 45 let věku ve dvouletých intervalech
NT-proBNP X X X od 50 let s 2 riziky srdečního selhání à 2 roky, od 60 let s 1 rizikem srdečního selhání à 2 roky
EKG X X X X X X při převzetí od PLDD, KV riziko ve 30 letech a dále à 4 roky, od 40 let à 2 roky, bez KV rizika od 40 let à 4 roky
TOKS X X X mezi 45–74 lety 1× za 2 roky
Screeningová kolonoskopie X X X mezi 45–74 lety 1× za 10 let místo TOKS
Screeningová mamografie X X X X Od 45 let každé 2 roky (může indikovat i registrující gynekolog)
PSA screening X X 50–70 let muži
Plicní screening X X od 55–74 let, kuřák s 20 balíčkoroky
Osteoporóza screening X X X
Demence screening X X Od 65–79 let MiniCog à 2 roky
Screening AAA X 65–67 let muži jednorázově

Často kladené otázky FAQ

Jak se mění frekvence vyšetření lipidogramu a krevního obrazu?

+

Obě vyšetření se v rámci preventivních prohlídek nově provádějí při přechodu z pediatrické péče, následně ve 25 a 30 letech, poté každé 4 roky a od 40 let věku každé 2 roky.

Kdy je v prevenci nově indikováno vyšetření lipoproteinu(a)?

+

Vyšetření Lp(a) se provádí pouze jednorázově v dospělosti při prvním komplexním hodnocení kardiovaskulárního rizika a dále u žen po menopauze. Rutinně se u ostatních pacientů neopakuje.

U kterých pacientů může praktický lékař vyšetřovat NT-proBNP?

+

Tento biomarker se nově zařazuje u asymptomatických osob ohrožených srdečním selháním: od 50 let s minimálně dvěma rizikovými faktory a od 60 let s alespoň jedním rizikovým faktorem, v obou případech ve dvouletých intervalech.

Jaká jsou pravidla pro jaterní a ledvinné testy v preventivní péči?

+

Jaterní testy se nově vyšetřují u rizikových pacientů (metabolický syndrom, obezita, hepatotoxické léky) od 45 let každé 2 roky. Zhodnocení ledvinných funkcí (kreatinin, eGFR, ACR v moči) je zařazeno u pacientů s diabetem, hypertenzí a kardiovaskulárním onemocněním od 50 let rovněž ve dvouletých intervalech.

Jak je upraven screening kognitivních funkcí a demence?

+

Do preventivních prohlídek je nově zařazen cílený screening rizika demence pomocí krátkého kognitivního testu Mini-Cog u pacientů ve věku 65–79 let, a to s frekvencí 1× za 2 roky.

Rozšiřuje se věkové rozpětí pro screening kolorektálního karcinomu?

+

Ano, screening (TOKS každé 2 roky nebo screeningová kolonoskopie 1× za 10 let) nově reaguje na výskyt u mladších osob a je indikován pro věkovou skupinu 45–74 let.

Jaké zásadní administrativní novinky čekají posudkovou činnost?

+

Maximální platnost zdravotního posudku pro držitele zbrojního průkazu se zkracuje na 5 let. Posudky o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel se navíc začnou povinně zaznamenávat elektronicky přímo do Registru řidičů.

Literatura

  1. Ministerstvo dopravy – Novela posuzování zdravotní způsobilosti řidičů od 2026.
  2. NSC – Program screeningu kolorektálního karcinomu. Dostupné z: https://nsc.uzis.cz/projekt/2‑program-screeningu-kolorektalniho-karcinomu/.
  3. Vyhláška 403/2025 Sb., kterou se mění vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách, ve znění pozdějších předpisů.
  4. Vyhláška č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti řidičů.
  5. Vyhláška č. 424/2025 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů.
  6. Vyhláška č. 432/2025 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb, výše záloh na úhradu hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2026.
  7. Zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu (mdcr.cz).
  8. Zákon č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu.