Extrémní teploty představují zátěž pro kardiovaskulární systém. Jaká jsou pravidla pro bezpečný sport v horku a prevenci přehřátí? Přečtěte si článek!
Extrémní teploty představují zátěž pro kardiovaskulární systém. Jaká jsou pravidla pro bezpečný sport v horku a prevenci přehřátí? Přečtěte si článek!
Časný záchyt rakoviny plic: Pneumologové plánují širší genetické testování nádorů i propojení s mamografií. Přečtěte si přehled chystaných novinek.
Jakou roli hraje VPL v psychiatrii a proč chybí dětští lékaři? Prof. Bankovská Motlová varuje před vlivem obrazovek na děti. Přečtěte si rozhovor!
Zaveďte screening NT-proBNP do své praxe VPL. Zjistěte aktuální indikační kritéria, úhrady i možnosti POCT analyzátorů. Přečtěte si celý článek!
Co přinesly Diabetologické dny 2026? Umělá inteligence, nové inkretiny i EASD doporučení k distresu. Zjistěte, co zavést do praxe.
NT-proBNP screening a AI CGM predikce hypoglykemie v diabetologické ambulanci. Zjistěte, jak interpretovat výsledky a co nezanedbat.
Diabetes 1. typu: časná stadia, screening a teplizumab. Zjistěte, jak snížit riziko ketoacidózy a co sledovat—čtěte dál.
Jak funguje střevní mikrobiota, co ji vyživuje a kdy nasadit probiotika? Přehled mechanismů, SCFA, střevní bariéry a doporučení WGO 2023. Čtěte více.
Jak léčit závislost na tabáku v přetížené ordinaci? Krátká intervence DIK, farmakoterapie a kontakty. Praktický návod pro lékaře a sestry.
Psychologické bariéry brání pacientům využívat screening karcinomu plic. Zjistěte, jak je překonat a jak motivovat pacienty k prevenci.
Diabetická ketoacidóza a její euglykemická forma u SGLT2 inhibitorů. Zjistěte, jak na včasný záchyt a bezpečný management v ambulantní praxi.
Osteoporóza, diagnostika DXA, populační screening i léčba. Přečtěte si rozhovor s prof. Vladimírem Paličkou a zlepšete péči o své pacienty.
Objevte moderní poznatky o mikrobiotě, probioticích i fekální terapii. Zjistěte, jak řešit dysbiózu u pacientů. Jak střevní mikrobiom ovlivňuje imunitu a léčbu nemocí?
Jak se změní kompetence praktických lékařů? MUDr. Igor Karen představuje reforma primární péče i týmové praxe. Zjistěte detaily v rozhovoru.
Jak zpomalit stárnutí cév u pacientů s metabolickým syndromem? Zjistěte výhody časné kombinační léčby hypertenze a dyslipidemie. Přečtěte si celý článek.
Od roku 2026 se mění pravidla preventivních prohlídek u VPL. Zjistěte detaily o rozšířeném screeningu a indikacích. Přečtěte si celý článek!
Změny v preventivních prohlídkách 2026: Nová vyšetření, screeningy i role VPL. Připravte svou ordinaci na rozšířenou péči. Připravte se na preventivní prohlídky.
Jak funguje pilotní program pro časný záchyt karcinomu plic? Přečtěte si rozhovor s prof. Skřičkovou o datech, screeningu a roli praktiků.
prof. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová, Ph.D.
• primářka II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň
• předsedkyně České společnosti pro hypertenzi
Osteoporóza je chronické a dlouhodobě podceňované onemocnění, které postihuje každou druhou ženu a každého pátého muže staršího 50 let. Často se projeví až zlomeninou, která může být pro pacienta osudová. My praktičtí lékaři jsme byli roky konfrontováni s tím, že jsme nemohli našim pacientům pomoci. Nebyly vyšetřovací kapacity, v některých obdobích jsme ani nemohli denzitometrické vyšetření indikovat. V léčbě osteoporózy byla situace ještě horší, až do konce roku 2024 jsme v naší odbornosti měli k dispozici pouze přípravky s kalciem a vitaminem D. Většina pacientů byla diagnostikována až po prodělané zlomenině, a i poté zůstávala osteoporóza často neléčená, protože specializované ambulance, které by zajistily diagnostiku a léčbu, byly pro většinu populace nedostupné. Neudržitelnost tohoto stavu byla zřejmá jak zainteresovaným odborným společnostem, tak i plátcům, zejména Všeobecné zdravotní pojišťovně. A tak se zrodil Populační program časného záchytu osteoporózy.
Úvodem bych rád poděkoval paní primářce MUDr. Ivaně Čierné Peterové za její precizní článek a za její neutuchající zájem o tuto problematiku včetně skvělé spolupráce s všeobecnými praktickými lékaři.
Rád bych podotkl, že stále máme v ČR kolem 25 % populace pacientů kuřáků, kteří jsou ve větším riziku karcinomu plic než populace nekuřáků.
Tím spíše vítáme i podporu ze strany zdravotních pojišťoven (ZPP), které motivují všeobecné praktické lékaře (VPL) k větší a proaktivní preventivní roli v rámci záchytu karcinomu plic.
Pro úplnost v přiložených tabulkách uvádím přesný popis výkonů, které může VPL realizovat a vykazovat ZPP.
Karcinom plic představuje v České republice jedno z nejzávažnějších onkologických onemocnění. Podle statistik je nejčastější příčinou úmrtí na zhoubný nádor, a to jak u mužů, tak u žen. Problém spočívá zejména v tom, že je často diagnostikován až v pokročilém stadiu, kdy jsou léčebné možnosti výrazně omezené a šance na úplné vyléčení je nízká. S cílem zvrátit tento nepříznivý trend byl 1. ledna 2022 spuštěn Program časného záchytu karcinomu plic. Jde o pilotní program zaměřený na prevenci, který je plně hrazený ze zdravotního pojištění a jehož hlavním úkolem je včasná diagnostika u rizikové populace, a tím i výrazné zlepšení prognózy pacientů. Hlavní diagnostickou metodou je nízkodávkové CT hrudníku.
Satelitní sympozium pořádané 12. listopadu jako součást programu XLIV. výroční konference SVL ČLS JEP ve Zlíně s podporou společnosti Novartis se dotklo dvou klíčových témat – léčby hypercholesterolemie a srdečního selhání.
Stanovení koncentrace natriuretických peptidů patří k hlavním pomocným laboratorním metodám diagnostiky srdečního selhání. V současné době se doporučuje stanovení koncentrace N‑terminálního fragmentu prohormonu natriuretického peptidu typu B (NT-proBNP) v krvi. Vyšetření NT-proBNP slouží k diagnostice a prognostické stratifikaci pacientů s akutním a chronickým srdečním selháním a v diferenciální diagnostice akutní dušnosti na pohotovosti. Patří mezi významné metody hodnocení rizika u pacientů s akutním infarktem myokardu (IM) a u plicní embolie. V poslední době se objevují důkazy pro to, že stanovení NT-proBNP může vést k předpovědi srdečního selhání u osob s vysokým rizikem kardiovaskulárních onemocnění.
Současná pandemie chronického onemocnění ledvin (CKD) klade obrovské nároky nejen na lékaře odbornosti nefrologické, ale také na internisty, diabetology a kardiology. V neposlední řadě je nutné vyzdvihnout úlohu praktických lékařů, kteří budou vzhledem k novým doporučením týkajícím se preventivních prohlídek vstupujícím v platnost v lednu 2026 chronická onemocnění ledvin nejen diagnostikovat, ale také rozhodovat, jaký postup v péči o tyto nemocné zvolit. Snahou našeho sdělení je zpřístupnit praktickým lékařům diagnostické pilíře a léčebné algoritmy CKD takovým způsobem, aby pacienti s chronickým onemocněním ledvin byli nejen dostatečně včasně podchyceni, ale také podle současných doporučení adekvátně léčeni.
Aterosklerotická kardiovaskulární onemocnění (ASKVO) zůstávají hlavní příčinou morbidity a mortality v rozvinutých zemích včetně Česka. Navzdory pokroku v léčbě hypertenze a dyslipidemie zůstává kontrola těchto hlavních rizikových faktorů suboptimální. Fixní kombinace antihypertenziv a hypolipidemik představují efektivní nástroj pro zlepšení adherence a dosažení terapeutických cílů. Tento článek shrnuje současné léčebné strategie se zaměřením na význam fixních kombinací v prevenci ASKVO, zvláště v kontextu stárnoucí populace a rostoucí zátěže chronickými onemocněními.
Obezita jako chronické onemocnění s vysokou prevalencí ve společnosti je rizikovým faktorem pro rozvoj řady onemocnění, jako je hypertenze, diabetes mellitus, dyslipidemie a mnoho dalších. Zároveň významně ovlivňuje psychické zdraví obézních pacientů. Kromě vyššího výskytu úzkostí a depresivních poruch jsou to i obtěžující myšlenky na jídlo, pro něž se vžil nový termín „food noise“. Recentně publikovaná studie INFORM sledovala změny v jídelním chování a „food noise“ u obézních pacientů před zahájením léčby a na terapii GLP‑1 agonistou semaglutidem (Wegovy®). Celkem se průzkumu zúčastnilo 550 jednotlivců, z nichž 46 % uvedlo pokles stálých myšlenek na jídlo, 64 % zaznamenalo zlepšení duševního zdraví a 80 % přijalo zdravější návyky během léčby semaglutidem. Navíc 83 % respondentů vyjádřilo spokojenost s léčbou semaglutidem. Výsledky poukazují na pozitivní efekt léčby obezity semaglutidem na psychické zdraví pacientů trpících obezitou.
Včasné odhalení poruchy metabolismu glukózy je jedním z nejúčinnějších kroků ke snížení komplikací diabetu. V běžné praxi bohužel část ohrožené populace zůstává mimo běžné screeningové mechanismy. Projekt DIA-tour 2025 ukázal, že pokud je prevence pacientům snadno dostupná, dokáže účinně oslovit i skupiny, které klasické preventivní systémy využívají omezeně.
Sekundární traumatický stres (STS) je emoční distres, který mohou zdravotníci zažívat v důsledku nepřímé expozice traumatické události. Ačkoli jde o dlouhodobě známý fenomén, v České republice se mu dostává zasloužené pozornosti až v posledních letech v souvislosti s covidovou pandemií a humanitární krizí spjatou s válkou na Ukrajině. Cílem přehledového článku je vymezit sekundární traumatický stres, únavu ze soucitu a předané trauma, popsat dopady nepřímé traumatizace na zdravotníky, zmapovat jejich výskyt a naznačit možnosti prevence.
V posledních desetiletích dochází k dramatickému nárůstu polymorbidity, a to především chronických neinfekčních onemocnění, která se vzájemně prolínají a vytvářejí složité klinické obrazy. Mezi nimi se tyčí obezita (především viscerálního typu), kterou představují autorky článku o léčbě obezity jako progredující heterogenní onemocnění. Nová antiobezitika (semaglutid a tirzepatid) představují převrat nejen v redukci hmotnosti, ale i v ovlivnění dalších onemocnění spojených s obezitou. Obezita spolu s inzulinovou rezistencí a neurohumorální aktivací sympatiku a RAAS (renin-angiotenzin-aldosteronového systému) hraje zřejmě hlavní roli v celém komplexu onemocnění zahrnujícím metabolické poruchy lipidů a glukózy s následkem rozvoje orgánových komplikací kardiovaskulárního systému, jater, ledvin i častých nádorů. Obezita stojí v centru kardiorenometabolického syndromu (KRMS), který se rozvíjí v závislosti na genetickém pozadí jednotlivce a na epigenetických vlivech (tj. interakci mezi geny a zevním prostředím). KRMS je jedním z příkladů komplexity a vzájemného propojení řady (na první pohled) různých onemocnění.
Kardiorenální metabolický syndrom (KRMS) je komplexní porucha, kde se vzájemně ovlivňují srdce, ledviny a metabolismus (zejména metabolismus glukózy a lipidů). Rizikové faktory zahrnují nadváhu a obezitu abdominálního typu, vysoký krevní tlak, diabetes mellitus 2. typu, dyslipidemii a chronické onemocnění ledvin. Zdravý životní styl může významně snížit riziko vzniku KRMS i zpomalit jeho progresi. Léčba rizikových faktorů je prevencí orgánových poškození i manifestace kardiorenálních onemocnění. Léčba inhibitory SGLT2 (empagliflozin a dapagliflozin) a agonisty GLP‑1 receptorů (zvláště semaglutid) představuje nový přístup v léčbě nejen hyperglykemie, ale svými protektivními kardiorenálními účinky ovlivňuje KRMS komplexně.
Klíčová slova: metabolický syndrom, kardiorenální syndrom, zdravý životní styl, glifloziny, GLP‑1
Souhrn: Kardiorenometabolický syndrom je onemocnění způsobené komplexní interakcí mezi kardiovaskulárním postižením, chronickým onemocněním ledvin a metabolickými rizikovými faktory. Jedná se o velmi častý zdravotní problém, který kromě nefarmakologických opatření často vyžaduje i farmakologickou intervenci. Mezi léky, které jsou schopny pozitivně ovlivnit projevy a komplikace kardiorenometabolického syndromu, patří dapagliflozin. Data z klinických studií, ale i z běžné praxe ukazují, že potenciál tohoto léku lze využít již v časných stadiích této poruchy, a proto by jeho užívání nemělo být zbytečně odkládáno.
Klíčová slova: kardiorenometabolický syndrom, diabetes 2. typu, kardiovaskulární onemocnění, chronická onemocnění ledvin, dapagliflozin
Obezita je chronické progredující heterogenní onemocnění, charakterizované nadměrností tukové tkáně, vedoucí k dalším zdravotním komplikacím a onemocněním. Většinou se jedná o multifaktoriální etiologii, způsobující dysfunkci centrálních a periferních regulací energetické bilance. Individualizovaný léčebný plán vystavěný podle diagnostiky klinické závažnosti obezity a možností pacienta se stanovenou hierarchií léčebných metod a dlouhodobým sledováním má větší šanci dosažení udržitelné váhové redukce a s ní spojené remise patologických stavů. Nová antiobezitika druhé generace typu semaglutidu a tirzepatidu získávají přední místa v těchto léčebných intervencích.
Klíčová slova: léčba obezity, semaglutid, tirzepatid
Arteriální hypertenze je onemocnění tak běžné, že jej zná nejen každý lékař, ale i téměř každý laik. Onemocnění, které zásadním způsobem ovlivňuje kardiovaskulární prognózu populace a mnohdy píše neveselé osudy našich pacientů. Moderní terapie dokáže tyto osudy významně příznivě ovlivnit, a právě proto je naším úkolem být v diagnostice a léčbě hypertenze proaktivní a důslední. Čím déle hypertenze na organismus působí, tím horší jsou důsledky tohoto onemocnění. Proto je nutné, abychom byli obezřetní u mladých pacientek a pacientů, kterým se hypertenze bohužel nevyhýbá a kteří současně mají ze správně vedené léčby hypertenze největší benefit.
Hypertenze se vyskytuje u více než poloviny pacientů s CHOPN a počet pacientů, u nichž se tyto dvě nemoci vyskytují současně, roste.
Pacienti s CHOPN a hypertenzí často trpí dalšími komorbiditami, jako je obezita, srdeční selhání a ischemická choroba srdeční. Je nutné vždy stanovit kardiovaskulární riziko nemocného a adekvátně léčit přidružená onemocnění.
Léčba hypertenze je u většiny pacientů s CHOPN podobná léčbě hypertenze u běžné populace, s výjimkou specifických případů.
Při výběru antihypertenziv pro pacienty s CHOPN je třeba zohlednit riziko nežádoucích účinků (např. kašel), riziko interakcí s ostatní medikací (např. hypokalemie u beta2-mimetik) a riziko vyplývající z přidružených onemocnění.
Současné údaje o plicních účincích antihypertenzní terapie jsou omezené.
Obezita představuje závažný a rostoucí zdravotní problém s významnými socioekonomickými dopady a rizikem řady komorbidit, jako jsou kardiovaskulární onemocnění a diabetes 2. typu. Tento článek poskytuje ucelený přehled moderního, komplexního managementu obezity, který je založen na integrovaném a dlouhodobém přístupu. Klíčové terapeutické pilíře zahrnují nutrici, pohybovou aktivitu, spánkovou hygienu, psychologickou podporu a farmakoterapii. Úspěšná léčba obezity vyžaduje holistickou a dlouhodobou strategii, která je klíčová pro dosažení klinicky významných výsledků a zlepšení kvality života pacientů.
Obezita představuje zásadní rizikový faktor pro vznik a progresi diabetu 2. typu (T2DM). Snížení tělesné hmotnosti je proto esenciální součástí prevence i léčby. Současná farmakoterapie zahrnuje agonisty receptorů pro glukagonu podobný peptid‑1 (GLP‑1 RA) a relativně nový terapeutický přístup v podobě tirzepatidu, duálního agonisty receptorů pro glukózo-dependentní inzulinotropní polypeptid (GIP) a GLP‑1. Tento článek si klade za cíl porovnat účinnost a bezpečnost tirzepatidu s tradičními GLP‑1 RA, a to zejména z hlediska redukce tělesné hmotnosti, zlepšení kompenzace T2DM a vlivu na kardiovaskulární rizikové faktory.
Recidivující infekce močových cest představují častý klinický problém. D‑manóza, přírodní monosacharid, se ukazuje jako slibná alternativa či doplněk k antibiotické profylaxi díky svému specifickému mechanismu účinku. Klinické studie naznačují její účinnost v prevenci i léčbě nekomplikované cystitidy, přičemž vykazuje příznivý bezpečnostní profil a dobrou snášenlivost.
Prevence je klíčovou součástí primární zdravotní péče. Přestože české zdravotnictví nabízí pacientům širokou škálu preventivních prohlídek a screeningů, ne všichni je využívají. V následujícím textu se podíváme, jak tuto situaci pomocí uživatelsky jednoduchých digitálních nástrojů změnit, přivést do ordinace na pravidelné prohlídky více pojištěnců, a ještě ušetřit čas a práci.
• Primář Oddělení klinických laboratoří a kostního metabolismu, Klatovská nemocnice a.s., odborný garant pro klinickou biochemii, odborný garant pro klinickou osteologii.
• Odborný asistent ÚKBH, LF UK v Plzni.
• Místopředseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu ČLS JEP a místopředseda Společnosti klinické biochemie ČLS JEP.
• Člen Endokrinologické společnosti ČLS JEP, Společnosti pro menopauzu a andropauzu ČLS JEP, Společnosti nukleární medicíny, sekce imunoanalýzy ČLS JEP a člen mezinárodních odborných společností American Society for Bone and Mineral Research (ASBMR) a American Association for Clinical Chemistry (AACC).
Evropská léková agentura (EMA) přinesla v posledních měsících klíčová rozhodnutí o nových terapeutických možnostech. V oblasti dermatologie je pozornost věnována clascoteronu, topickému antiandrogenu, jenž nabízí slibnou léčbu akné. Jeho cesta ke schválení v EU však byla komplikovaná kvůli obavám z možných systémových účinků u adolescentů, přestože EMA nakonec doporučila jeho schválení. Revoluční posun nastal v léčbě poporodní deprese (PPD) se schválením zuranolonu, prvního perorálního neurosteroidu pro tuto indikaci. Jeho unikátní mechanismus účinku rychle snižuje depresivní příznaky, což potvrzují klinické studie. Další významnou novinkou je levacetylleucin, který získal schválení pro léčbu vzácné Niemannovy–Pickovy choroby typu C, čímž nabízí novou naději pro pacienty, kteří netolerují stávající léčbu. V neposlední řadě, olezarsen byl doporučen pro terapii syndromu familiární chylomikronemie, čímž zásadně snižuje riziko akutní pankreatitidy. Významným přínosem pro veřejné zdraví je potom schválení lenakapaviru, který představuje inovativní přístup v oblasti antivirové profylaxe a může napomoci snížení incidence HIV infekcí.
Hořčík, hlavní intracelulární dvojmocný kation Mg2+, je kofaktorem stovek enzymů nezbytných pro syntézu bílkovin, tvorbu energie a metabolismus nukleových kyselin. Tvorbou Mg-ATP stabilizuje ATP pro fosforylační reakce a moduluje průchodnost iontových kanálů, čímž ovlivňuje membránovou excitabilitu a signální dráhy cAMP a IP₃. V jádře zajišťuje strukturální integritu DNA/RNA a aktivitu polymeráz, zatímco v nervovém systému podporuje synaptickou plasticitu a neuroprotektivní mechanismy. Narušení homeostázy hořčíku je spojeno s celou plejádou patologických stavů zahrnujících především metabolická, kardiovaskulární a neurologická onemocnění.
Magnesium (Mg2+) je životně důležitý prvek pro funkci a zdraví buněk, nachází se ve všech organismech a je klíčovým kofaktorem adenosintrifosfátu (ATP), buněčného zdroje energie. Podílí se na zásadních buněčných a fyziologických procesech, včetně vazby nukleotidů a regulace enzymatické aktivity. Všechny ATPázové reakce vyžadují komplex Mg2+ s ATP, což je nezbytné pro funkce RNA a DNA. Hořčík ovlivňuje metabolismus glukózy, lipidů a bílkovin, řídí nervosvalové funkce, srdeční rytmus a reguluje cévní tonus a sekreci hormonů. Dále hraje roli v centrálním nervovém systému jako modulátor N‑methyl-D-aspartátu a je zapojen do nitrobuněčné signalizace a regulace cirkadiánního rytmu. Prevalence hypomagnezemie se pohybuje v rozmezí 3–10 % v běžné populaci, ale stoupá například u pacientů s diabetem 2. typu a u pacientů na intenzivní péči, kde přesahuje 65 %.
Poruchy hladiny magnesia jsou v klinické praxi časté a mohou mít závažné důsledky. Hypomagnesemie, tedy nedostatek hořčíku, je obzvláště rozšířená a často přehlížená. Může být způsobena užíváním léků, jako jsou diuretika nebo inhibitory protonové pumpy, a souvisí také s chronickým alkoholismem a poruchami vstřebávání. Mezi její projevy patří svalové křeče, poruchy vědomí, a především závažné srdeční arytmie. Dlouhodobý nedostatek magnesia zvyšuje riziko osteoporózy a vzniku ledvinových kamenů. Hypermagnesemie (nadbytek hořčíku) je naopak vzácná a většinou vzniká jako důsledek špatné funkce ledvin. Včasná diagnostika a cílená léčba jsou klíčové, protože korekce magnesia má přímý vliv na stabilitu vnitřního prostředí a prevenci komplikací. Pro účinnou léčbu hypomagnesemie jsou dostupné různé formy, přičemž nejefektivnější jsou léčivé přípravky s dobrou biologickou dostupností, například Magnosolv.
Proč bývá karcinom pankreatu diagnostikován často až v pokročilých stadiích? Jak probíhá diagnostika tohoto onemocnění? Máme k dispozici nějaké screeningové programy a bude možné karcinom slinivky diagnostikovat jen z krve? Tyto a další otázky nám zodpověděl přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM prof. MUDr. Tomáš Hucl, Ph.D.
Přestože jsou u pacientů s vysokým kardiovaskulárním rizikem běžně užívány statiny, antihypertenziva a antiagregancia, u mnoha z nich s aterosklerotickým kardiovaskulárním onemocněním (ASKVO) a aterogenní dyslipidemií (AD) dochází k dalším kardiovaskulárním příhodám. Zvyšující se prevalence diabetu 2. typu, obezity a metabolických poruch přispívá k růstu výskytu hypertriglyceridemie a AD. Tento přehled hodnotí využití fibrátů jako doplňku ke standardní léčbě, zejména jejich přínos při kombinaci se statiny, kde dochází ke snížení hladin apolipoproteinu B (apoB) a non-HDL-cholesterolu, což může vést k dalšímu snížení rizika ASKVO. Přestože některé klinické studie ukázaly omezený přínos fibrátů, subanalýzy a reálná data naznačují benefit u pacientů s vysokými triglyceridy (TG) a nízkým HDL-cholesterolem (HDL‑C). Fenofibrát může mít i další účinky – například zpomaluje progresi diabetické nefropatie a retinopatie. Tyto poznatky podporují individualizovaný přístup k terapii dyslipidemie a naznačují, že fibráty mají stále své místo v léčbě vysoce rizikových pacientů.
Aterosklerotická kardiovaskulární onemocnění (ASKVO) zůstávají hlavní příčinou morbidity a mortality v rozvinutých zemích. Navzdory pokroku v léčbě hypertenze a dyslipidemie zůstává kontrola těchto hlavních rizikových faktorů suboptimální. Fixní kombinace antihypertenziv a hypolipidemik představují efektivní nástroj pro zlepšení adherence a dosažení terapeutických cílů. Tento článek shrnuje současné léčebné strategie, se zaměřením na význam fixních kombinací v prevenci ASKVO, zvláště v kontextu stárnoucí populace a rostoucí zátěže chronickými onemocněními.
Pacient po akutním koronárním syndromu (po infarktu myokardu) má v následujícím roce nejvyšší riziko, že dojde k další ischemické příhodě. Podle současných doporučených postupů je nejdůležitější redukce LDL-cholesterolu pod 1,4 (resp. pod 1 u extrémního rizika) mmol/l a snížení alespoň o 50 % výchozí hodnoty před ischemií do 3 měsíců od ischemie. Základem farmakologické léčby je maximálně tolerovaná dávka statinu v monoterapii nebo v kombinaci s ezetimibem. Pokud pacient nedosahuje cílových hodnot LDL-cholesterolu, je třeba jej neodkladně odeslat do centra pro léčbu inhibitory PCSK9, které jsou velmi dobře snášené, bezpečné a účinné. Mají dostatek důkazů z velkých klinických studií, že jejich včasné nasazení výrazně zlepšuje prognózu pacienta po infarktu myokardu.
V roce 2024 byly vydány nové doporučené postupy Evropské kardiologické společnosti (ESC) k léčbě hypertenze.1 Česká kardiologická společnost tato doporučení přeložila a vydala v lednu roku 2025.2 Cílem sdělení je uvést nejzajímavější body z těchto doporučených postupů a blíže se zaměřit na pacienty s častými komorbiditami – obezitou a diabetem.
Existují tři různé typy nefropatií vyvolaných ukládáním kyseliny močové nebo krystalů urátu: akutní urátová nefropatie, chronická urátová nefropatie a urátová litiáza. V následujícím textu bude věnována pozornost prvním dvěma onemocněním.
Klíčová slova: akutní urátová nefropatie, chronická urátová nefropatie, kyselina močová, prevence, léčba
V posledních dvou dekádách dochází k významnému nárůstu počtu léčiv užívaných seniory. I přes nezpochybnitelný přínos polyfarmakoterapie v léčbě multimorbidních seniorů znamená užívání většího počtu léků významné riziko polékových reakcí, spojené s častějším výskytem lékových interakcí, nežádoucích účinků léků, s rizikovou preskripcí potenciálně nevhodných léčiv, ale i s vyšším stupněm seniorské křehkosti a vyšší mortalitou. Kritické zhodnocení předepsané a pacientem skutečně užívané medikace formou lékové revize vycházející ze znalosti specifik geriatrické farmakoterapie může preventovat iatrogenní lékové poškození pacienta.
V přehledovém článku se zaměřujeme na dvě vybrané klinické situace, které vyžadují lékovou revizi. Jde o seniory s vysokým rizikem pádu a pády v anamnéze, u nichž je pro strukturovanou lékovou revizi doporučován nástroj STOPP-Fall. Kritéria STOPP-Fall umožní identifikovat potenciálně nevhodné (rizikové) léky, tzv. FRIDs (fall risk-increasing drugs), a zvážit jejich podávání. Revize medikace je doporučována také pro seniory se závažným stupněm křehkosti manifestující se disabilitou, orgánovým selháním a krátkým očekávaným přežitím. U těchto pacientů jsou vhodným nástrojem usnadňujícím lékovou revizi kritéria STOPP-Frail. Závažně křehcí nemocní vyžadují individualizované posouzení přínosu a rizika každého užívaného léku, redukci polyfarmakoterapie a racionalizaci preskripce.
S přednostou Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol MUDr. Milanem Trojánkem, Ph.D., nahlédneme do oboru cestovní medicína – co přináší pacientům, proč jsou důležitá specializovaná pracoviště cestovní medicíny a v čem mohou pomoci lékařům v první linii.
Uživatelů bezdýmných alternativ kouření, zejména e‑cigaret a nahřívaného tabáku, v kartotékách ordinací všeobecných praktických lékařů (VPL) přibývá. Co je o těchto produktech již známo z preklinických a klinických studií a jaký je jejich potenciál v procesu odvykání kouření, který již reflektují i aktuální Doporučení pro léčbu závislosti na tabáku v ordinaci VPL?