TSB_Konfigurator Ordinace

Členství - informace

Včasný záchyt rakoviny plic a přesnější genetické vyšetření nádoru mohou zásadně změnit prognózu pacientů. Čeští pneumologové proto chtějí rozšířit genetické testování nádorů i dostupnost nízkodávkového CT, zapojit do vyhledávání rizikových osob více lékařů a lépe využít EZKartu. V dalším rozvoji programu do roku 2027 se počítá také s možností propojení screeningů – například koordinovaně nabídnout screening karcinomu prsu a plic ženám, které splňují příslušná riziková kritéria. Právě těmto tématům se věnovali odborníci na tiskové konferenci České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP, která se uskutečnila při příležitosti Světového dne rakoviny plic připadajícího na 1. srpna.

Lékaři chtějí lépe poznat nádor i jeho rizika

Podrobnější prozkoumání nádoru by lékařům pomohlo přesněji zacílit léčbu, a části pacientů tak prodloužit život o řadu let. Pneumoonkologové proto jednají se zdravotními pojišťovnami o rozšíření genetického testování. V současnosti se běžně vyšetřuje několik základních genů, odborníci by však uvítali analýzu přibližně dvaceti genů současně. K vyšetření by stačil jediný vzorek nádoru odebraný z plic, takže by pacienta dále nezatěžovalo.

„Otestování cca 20 genů nově diagnostikovaných pacientů by nám pomohlo zjistit, zda má pacient mutaci, na niž lze léčebně zacílit, či jinou mutaci, která může ovlivnit účinnost a výběr léčby. Léků na karcinom plic stále přibývá a je třeba přesněji mířit a ‚nestřílet slepými‘,“ vysvětluje doc. MUDr. Martin Svatoň, Ph.D., přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie FN Plzeň. Z podrobnějšího genetického testování by podle něj mohlo těžit přibližně deset procent pacientů.

doc. MUDr. Martin Svatoň, Ph.D.

Příspěvek o genetickém testování přednesl doc. MUDr. Martin Svatoň, Ph.D., přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie FN Plzeň.

Pneumologové také chtějí do budoucna posuzovat riziko vzniku rakoviny plic přesněji než pouze podle věku a počtu vykouřených cigaret. Přibližně pětina pacientů s tímto onemocněním totiž nikdy nekouřila. „Až 20 % pacientů s rakovinou plic nikdy nekouřilo. Mezi nekuřáky s rakovinou plic se častěji vyskytují ženy,“ upozorňuje předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D. Roli podle něj mohou hrát jiná plicní onemocnění, genetické předpoklady i dlouhodobý pobyt nebo práce v prostředí se zvýšeným výskytem škodlivin. Přesto zůstává kouření dominantní příčinou plicních onemocnění, kterou lze ovlivnit. „Kdyby se lidé vzdali cigaret, výskyt rakoviny plic v populaci by v několika letech dramaticky klesl,“ dodává prof. Koblížek.

prof. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D. a doc. MUDr. Martin Svatoň, Ph.D.,

Tisková konferenc České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. Zleva: prof. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D. a doc. MUDr. Martin Svatoň, Ph.D.

Více než polovina nádorů je ve screeningu zachycena včas

Rakovinou plic v Česku ročně onemocní přibližně 6 500 lidí a kolem 5 300 pacientů na ni zemře. Jedním z hlavních důvodů vysoké úmrtnosti je pozdní záchyt onemocnění. Změnit se to snaží program časného záchytu karcinomu plic, určený současným a bývalým kuřákům ve věku 55 až 74 let s kuřáckou zátěží alespoň 20 balíčkoroků. Vyšetření se provádí nízkodávkovým CT.

Do konce září 2025 bylo vyšetřeno přibližně 28 300 lidí. Více než polovina nádorů zachycených ve screeningu byla diagnostikována v časném stadiu, kdy je výrazně vyšší šance na účinnou léčbu.

„Za dobu jeho existence prošly screeningem desítky tisíc lidí. Více než polovina zachycených nádorů byla v prvním či druhém stadiu, kdy se nemoc nijak neprojevuje a je obvykle ještě léčitelná,“ říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice a 1. LF UK. Síť radiologických pracovišť zapojených do screeningu se rozrostla z původních 25 na 42 center.

prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D.

O výsledcích screeningových programů hovoří prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice a 1. LF UK

Co se má změnit do roku 2027

Od roku 2027 by se měla síť screeningových pracovišť dále rozšířit. Do programu by se zároveň mohl zapojit širší okruh lékařů, kteří budou vhodné pacienty na vyšetření odesílat.

V dalším rozvoji programu do roku 2027 se počítá také s možností propojení jednotlivých screeningových cest. Ženám, které splňují příslušná věková a riziková kritéria, by mohl být koordinovaně nabídnut mamografický screening a zároveň screening karcinomu plic. Nešlo by o jedno společné vyšetření ani o sloučení obou programů – mamografie a nízkodávkové CT by nadále zůstaly samostatnými metodami. Smyslem je lépe využít kontakt s pacientkou a zvýšit její účast na obou formách prevence.

EZKarta jako průvodce preventivními programy

K lepší orientaci v preventivních programech má pomoci také EZKarta – dobrovolná mobilní aplikace Ministerstva zdravotnictví, která vznikla proměnou původní aplikace Tečka. Po bezpečném přihlášení prostřednictvím Identity občana nabízí mimo jiné přehled očkování, preventivních prohlídek a screeningových vyšetření. Uživatel tak může zjistit, na jakou prevenci má nárok a v jakém intervalu ji má absolvovat. EZKarta nenahrazuje doporučení ani rozhodnutí lékaře, může však pomoci lidem lépe se v nabídce prevence orientovat a potřebná vyšetření jim připomenout.

Často kladené otázky FAQ

Proč chtějí lékaři rozšířit genetické testování plicních nádorů?

+

Rozšířená analýza přibližně dvaceti genů z jediného odebraného vzorku umožní přesněji zjistit přítomnost konkrétních mutací, na které lze přímo zacílit moderní léčbu a prodloužit tak pacientům život.

Hrozí rakovina plic i lidem, kteří nikdy nekouřili?

+

Ano, zhruba 20 % pacientů s tímto onemocněním tvoří celoživotní nekuřáci, přičemž častěji se jedná o ženy v důsledku vlivu genetiky, jiných plicních nemocí nebo dlouhodobého pobytu ve škodlivém prostředí.

Jaké výsledky přináší současný program časného záchytu?

+

Díky vyšetřením pomocí nízkodávkového CT se daří zachytit více než polovinu nádorů v prvním nebo druhém stadiu, kdy se nemoc ještě nijak neprojevuje a je dobře léčitelná.

Jaké novinky ve screeningu se chystají do roku 2027?

+

Plánuje se rozšíření sítě specializovaných center, zapojení širšího okruhu odesílajících lékařů a efektivní propojování preventivních programů, například formou koordinované nabídky vyšetření plic a prsu.

K čemu pacientům slouží mobilní aplikace EZKarta?

+

Funguje jako osobní průvodce zdravím, který po bezpečném přihlášení přehledně zobrazuje absolvovaná očkování a připomíná nároky na preventivní prohlídky či screeningová vyšetření.