Časný záchyt rakoviny plic: Pneumologové plánují širší genetické testování nádorů i propojení s mamografií. Přečtěte si přehled chystaných novinek.
Onkologie
Nové registrace EMA (28)
Jaké nové léky schválila EMA? Seznamte se s inovacemi v léčbě MASH, HRT či chronické urtikarie a zjistěte jejich účinky. Otevřete si odborný přehled.
Proč mě strach brzdí v předcházení rakovině? Cesta ke zdraví začíná v hlavě
Psychologické bariéry brání pacientům využívat screening karcinomu plic. Zjistěte, jak je překonat a jak motivovat pacienty k prevenci.
Nové registrace EMA (27)
Zjistěte, jaké nové registrace EMA a stanoviska CHMP přinášejí přelom v léčbě diabetu 1. typu, HAE či karcinomu prsu. Přečtěte si odborný přehled!
Časný záchyt karcinomu plic v praxi: současné výsledky populačního pilotního programu pohledem dat
Jak funguje pilotní program pro časný záchyt karcinomu plic? Přečtěte si rozhovor s prof. Skřičkovou o datech, screeningu a roli praktiků.
Komentář k článku Naděje v boji s karcinomem plic: Program časného záchytu karcinomu plic v ČR
Úvodem bych rád poděkoval paní primářce MUDr. Ivaně Čierné Peterové za její precizní článek a za její neutuchající zájem o tuto problematiku včetně skvělé spolupráce s všeobecnými praktickými lékaři.
Rád bych podotkl, že stále máme v ČR kolem 25 % populace pacientů kuřáků, kteří jsou ve větším riziku karcinomu plic než populace nekuřáků.
Tím spíše vítáme i podporu ze strany zdravotních pojišťoven (ZPP), které motivují všeobecné praktické lékaře (VPL) k větší a proaktivní preventivní roli v rámci záchytu karcinomu plic.
Pro úplnost v přiložených tabulkách uvádím přesný popis výkonů, které může VPL realizovat a vykazovat ZPP.
Naděje v boji s karcinomem plic: Program časného záchytu karcinomu plic v ČR
Karcinom plic představuje v České republice jedno z nejzávažnějších onkologických onemocnění. Podle statistik je nejčastější příčinou úmrtí na zhoubný nádor, a to jak u mužů, tak u žen. Problém spočívá zejména v tom, že je často diagnostikován až v pokročilém stadiu, kdy jsou léčebné možnosti výrazně omezené a šance na úplné vyléčení je nízká. S cílem zvrátit tento nepříznivý trend byl 1. ledna 2022 spuštěn Program časného záchytu karcinomu plic. Jde o pilotní program zaměřený na prevenci, který je plně hrazený ze zdravotního pojištění a jehož hlavním úkolem je včasná diagnostika u rizikové populace, a tím i výrazné zlepšení prognózy pacientů. Hlavní diagnostickou metodou je nízkodávkové CT hrudníku.
Klíčové role v onkologické péči v ČR
V minulém čísle Světa praktické medicíny jsme přinesli článek Kam kráčíš, česká onkologie 1, v němž byly shrnuty informace a výstupy z diskusí kulatého stolu pořádaného v květnu Asociací inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) a Medical Tribune. Přítomní odborníci diskutovali o dostupnosti a kvalitě onkologické péče v ČR a věnovali se jejímu budoucímu vývoji. Jaké jsou konkrétní zkušenosti se současným systémem onkologické péče a jak se diskutovaná témata promítají v praxi? O tom jsme hovořili s MUDr. Kateřinou Jirsovou a doc. MUDr. Milanem Vošmikem, Ph.D.
Jak odhalit karcinom pankreatu včas? Rozhovor s prof. MUDr. Tomášem Huclem
Proč bývá karcinom pankreatu diagnostikován často až v pokročilých stadiích? Jak probíhá diagnostika tohoto onemocnění? Máme k dispozici nějaké screeningové programy a bude možné karcinom slinivky diagnostikovat jen z krve? Tyto a další otázky nám zodpověděl přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM prof. MUDr. Tomáš Hucl, Ph.D.
Nové registrace Evropskou lékovou agenturou (23)
Ve 23. dílu tohoto farmakologického okénka se zaměříme na genovou terapii epidermolysis bullosa, mnohočetný myelom, novinky v léčbě karcinomu prsu a karcinomu děložního čípku.
Mnohočetný myelom: rychlý přehled
Mnohočetný myelom je onemocnění, které postihuje zejména starší osoby. Díky neustálému vývoji nových terapeutických modalit je k dispozici více linií léčby, což má pozitivní vliv na růst průměrného přežití od stanovení diagnózy. Mnohočetný myelom je druhou nejčastější hematologickou malignitou v západních průmyslových zemích. V Evropě se vyskytuje přibližně 6 nových případů na 100 000 obyvatel. Průměrný věk pacientů v době diagnózy je přibližně 70 let. Medián doby přežití se za posledních dvacet let zdvojnásobil. Pacienti přežívají s počáteční moderní kombinovanou léčbou v průměru 8–10 let; pacienti, kteří nedostávají intenzivní léčbu, žijí v průměru 5 let. Příznaky mnohočetného myelomu, jako jsou slabost, únava a úbytek hmotnosti, jsou nespecifické, proto bývá prodleva do stanovení diagnózy relativně dlouhá. Medián doby do jejího stanovení jsou 3 měsíce od objevení se prvních příznaků. Z retrospektivního pohledu pacientů je doba od nástupu příznaků do stanovení diagnózy uváděna dokonce 6 měsíců. Až 80 % pacientů udává bolest kostí. Dalšími častými příznaky onemocnění jsou anemie, porucha funkce ledvin nebo proteinurie a hyperkalcemie.
Klíčová slova: mnohočetný myelom (MM), monoklonální gamapatie nejasného významu (MGUS), diagnostika, imunohistochemie, způsobilost k transplantaci, buněčná terapie CAR‑T, revidovaný mezinárodní stagingový systém (R‑ISS)
Léčebné možnosti pomocí hormonální manipulace u karcinomu prostaty
Karcinom prostaty (KP) je nejčastějším onkologickým onemocněním mužů v České republice (ČR). Ačkoliv incidence KP v posledních dekádách významně vzrostla, mortalita zůstává prakticky stejná. Důvodem této zdánlivé diskrepance je kromě zlepšujících se diagnostických postupů, které vedou k detekci časnějších, a tedy snáze léčitelných stadií, také rychle se rozvíjející terapeutické možnosti aplikované na pokročilejší stadia. To vede k významnému prodloužení doby do progrese onemocnění a rovněž nádorově specifického i celkového přežití pacienta. Vznik a růst klasického KP (adenokarcinomu) je podmíněn přítomností androgenů. Kromě lokalizovaného KP nízkého rizika se tak v podstatě u všech stadií, včetně případů selhání primární léčby, uplatňuje léčba pomocí hormonální manipulace neboli androgen deprivační terapie (ADT).
Leuprorelin v inovativních lékových formách
Karcinom prostaty (PCa) je druhým nejčastěji diagnostikovaným nádorovým onemocněním u mužů. Kupříkladu v roce 2012 se celosvětově odhaduje na 1,1 milionu diagnóz, což představuje 15 % všech diagnostikovaných případů nádorového onemocnění.1 Systematický přehled pitevních studií ukázal prevalenci PCa ve věku 30 let 5 % s postupným nárůstem až k 59 % u mužů starších 79 let.2
Radioligandové terapie – základní principy a možnosti využití
Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) ve spolupráci s Asociací inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) pořádá pravidelné semináře pro odbornou veřejnost věnované nejnovějším léčebným principům a teoriím v rámci vzdělávacího projektu Terapie budoucnosti. Webinář konaný 21. ledna byl zaměřen na radioligandové terapie, které předseda ČLS JEP prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA, v úvodním slově označil za velmi zajímavé a perspektivní. Ve stejném duchu se vyjádřil i výkonný ředitel AIFP Mgr. David Kolář: „Nukleární terapie nabývá na velkém významu a v budoucích letech má poměrně velký potenciál pro růst. Je to oblast, ve které budou vznikat analytické studie o tom, jak ji v praxi využít co možná nejvíce, co se jejího potenciálu týče.“O konkrétních studiích a dosavadních zkušenostech s radioligandovými terapiemi hovořily na webináři doc. MUDr. Hana Študentová, Ph.D., primářka Onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, a MUDr. Libuše Quinn, primářka Kliniky nukleární medicíny Fakultní nemocnice Olomouc.
Inovace pro život II: nová data ÚZIS a moderní léčba karcinomu tlustého střeva a konečníku
Inovace pro život je projekt mapující přínosy inovativní léčby pro pacienty, pro zdravotní a sociální systém i ekonomiku České republiky. V této studii od roku 2019 Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) spolupracuje s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), poradenskou společností Ernst & Young (EY) a s řadou expertů. Další informace o projektu lze získat též prostřednictvím speciálního webového portálu inovaceprozivot.cz.
V péči o onkologické pacienty je stále co zlepšovat
28. května 2024 se v Praze uskutečnil kulatý stůl na téma Organizace onkologické péče a dostupnost léčby, který uspořádala Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) ve spolupráci se Zdravotnickým deníkem. Přední odborníci v oboru onkologie na něm diskutovali o aktuálních tématech týkajících se české onkologie, pozornost byla věnována zejména spolupráci komplexních onkologických center (KOC) s regionálními poskytovateli onkologické péče a hodnocení pilotního projektu tzv. delegované preskripce.
MUDr. Kateřina Jirsová: Personální propojení regionálních a komplexních onkologických center vnímám jako benefit
Na konci května letošního roku uspořádala Asociace inovativního farmaceutického průmyslu ve spolupráci se Zdravotnickým deníkem kulatý stůl na téma Organizace onkologické péče a dostupnost léčby. Přední odborníci v oboru onkologie diskutovali o aktuálních tématech týkajících se české onkologie, zejména o pilotním projektu delegované preskripce a o spolupráci komplexních onkologických center (KOC) s regionálními poskytovateli onkologické péče. Nad zmíněnými tématy se podrobněji zastavíme s jednou z diskutujících, s MUDr. Kateřinou Jirsovou, primářkou onkologického oddělení Nemocnice Na Pleši.
Umělá inteligence může řešit nedostupnost a standardizaci péče o pacienty
MUDr. Jan Šoupal, Ph.D.:
> Chtěl jste být vždycky lékařem?
Úplně původně ne, i když do zdravotnictví jsem namířeno měl. Studoval jsem zdravotního laboranta. Ale poměrně rychle jsem pochopil, že to nebude cesta, kterou chci jít. Po maturitě mi zbývalo buď jít na medicínu, nebo farmacii. Nabízely se i nějaké technické obory, ale ty mě nelákaly. Vybral jsem si medicínu a vcelku bez problému jsem prošel prvními ročníky. Spoustu předmětů z prvních ročníků jsem znal, protože jsem z nich maturoval. Mám třeba maturitu z histologie a patologie, hematologie a dalších předmětů, na kterých se z medicíny vyhazovalo a třeba studentům z gymnázií dělávají problémy. Mně zase dělala problémy fyzika, tu jsme měli na střední škole jenom do druhého ročníku a musel jsem se hodně snažit, abych dohnal to, co je studentům gymnázia přednášeno in extenso. Na druhou stranu biofyzika a podobné předměty nejsou na medicíně ty, na kterých se končí studium. Později se rozdíly setřely.
Metformin, probiotika a střevní mikrobiota – na prahu hledání nových perspektiv?
Změna životního stylu, včetně úpravy stravovacích návyků, představuje klíčový terapeutický přístup v léčbě metabolického syndromu a diabetes mellitus 2. typu. Rostoucí množství vědeckých poznatků o lidské mikrobiotě a analýza jejích změn v kontextu chronických onemocnění otevírají nové možnosti cílených léčebných strategií zaměřených na modulaci mikrobioty. Tato modulace může příznivě ovlivnit interakci mezi mikrobiotou a imunitním systémem, což je zásadní pro udržení homeostázy organismu. Prebiotika, probiotika, synbiotika a perspektivně také postbiotika představují slibné nástroje k podpoře správné funkce a rozvoje střevní mikrobioty. Jejich působení směřuje k harmonizaci mikrobiálního ekosystému a dosažení eubiózy, která je považována za jeden z klíčových faktorů zdraví. Kombinace metforminu s probiotiky se jeví jako perspektivní přístup k obnově eubiózy u pacientů s metabolickým syndromem a diabetes mellitus 2. typu.
Klíčová slova: diabetes mellitus, eubióza, metabolický syndrom, metformin, probiotika, střevní mikrobiota
Autoimunitní onemocnění štítné žlázy a diabetes
Diabetes mellitus a onemocnění štítné žlázy patří mezi nejčastější endokrinní poruchy a často se vyskytují společně. Hormonální regulace obou těchto systémů je úzce propojena, což ovlivňuje nejen metabolismus glukózy, ale i citlivost na inzulin. Tento článek nabízí souhrn aktuálních poznatků o výskytu tyreopatií u diabetiků, jejich patofyziologických mechanismech, vlivu na kompenzaci diabetu, diagnostických postupech a možnostech léčby. Hlavní důraz je kladen na klinické důsledky souběhu těchto onemocnění a jejich dopad na celkový zdravotní stav pacientů.
Klíčová slova: diabetes mellitus, štítná žláza hypertyreóza, hypotyreóza, inzulinová rezistence, metabolismus glukózy, autoimunitní tyreoiditida
Myslíme na osteoporózu diabetiků dostatečně?
Diabetes mellitus obou nejčastěji se vyskytujících typů je spojen s vyšším rizikem osteoporotických zlomenin, ačkoli patofyziologické mechanismy se liší. Specifické zhodnocení rizika fraktur a screening osteoporózy by měly patřit ke standardní péči o pacienty s diabetem. Vlastní diagnostické a léčebné možnosti osteoporózy u diabetiků odpovídají s určitými specifiky postupům v obecné populaci, zvláštní zřetel bychom měli věnovat kompenzaci diabetu, snížení rizika hypoglykemií a specifických mikrovaskulárních komplikací a úpravě antidiabetické medikace u pacientů v riziku osteoporózy a zlomenin.
Klíčová slova: diabetes mellitus, osteoporóza, fraktury, screening, terapie
Erektilní dysfunkce u diabetiků: možnosti terapie
Cílem této přehledové práce je shrnout aktuální poznatky o erektilní dysfunkci (ED) u pacientů s diabetes mellitus, přiblížit hlavní patofyziologické mechanismy, diagnostické postupy a současné terapeutické možnosti včetně inovativních přístupů v léčbě. V úvodní části je diskutována epidemiologie ED u diabetiků, přičemž je zdůrazněna vysoká prevalence i význam tohoto onemocnění v klinické praxi. Následuje rozbor patofyziologických mechanismů se zaměřením na endoteliální dysfunkci, diabetickou neuropatii a hormonální odchylky, včetně hypogonadismu. V diagnostické části jsou popsány základní i speciální vyšetřovací metody, od anamnézy a fyzikálního vyšetření až po penilní dopplerovskou ultrasonografii. Terapie ED u diabetiků zahrnuje především farmakoterapii (inhibitory fosfodiesterázy 5, testosteronová substituce) a doplňkové postupy od psychosexuální terapie, přes režimová opatření až po invazivní metody, jako je injekční léčba či implantace penilních protéz. Erektilní dysfunkce se u pacientů s diabetem vyskytuje častěji a s vyšší mírou závažnosti. Je proto nutné přistupovat k těmto pacientům komplexně, zahrnout do diagnostiky metabolické a hormonální abnormality a pečlivě zvažovat individuální volbu terapie. Správně zvolená léčba může zlepšit kvalitu života pacientů a snížit jejich kardiovaskulární riziko. Další výzkum se zaměří na personalizaci terapie a na vliv nových antidiabetik na sexuální funkce.
Klíčová slova: erektilní dysfunkce, diabetes mellitus, inhibitory PDE‑5, testosteron, kardiovaskulární riziko, penilní protézy
Diabetes a infekce močových cest z pohledu infektologa
Infekce močových cest (IMC) jsou v populaci diabetiků ještě častější než u pacientů bez této komorbidity. V článku popisujeme příčiny této zvýšené prevalence se zaměřením na specifické rizikové faktory u diabetiků. Podrobně je vysvětlena problematika asymptomatické bakteriurie (ABU), která je poměrně běžným nálezem, často nesprávně léčeným antibiotiky. Jedinou indikací léčby ABU je těhotenství nebo invazivní urologický výkon. Podrobně je v článku prezentována problematika akutní cystitidy a pyelonefritidy, jejich správné diagnostiky a doporučené antibiotické léčby. Článek rovněž upozorňuje na interpretaci nálezu zlatého stafylokoka v moči. Osvojení správných, a přitom jednoduchých diagnostických a terapeutických zásad zvládání močových infekcí může přispět k redukci používání antibiotik, a tím i zachování jejich účinku pro budoucnost i pro konkrétního pacienta.
Klíčová slova: infekce, moč, cystitida, pyelonefritida, diabetes, antibiotika
Diabetické onemocnění ledvin a nové možnosti terapie
Diabetické onemocnění ledvin (DKD) je závažnou komplikací diabetes mellitus a v současné době je hlavní příčinou konečného selhání ledvin. DKD je spojeno se zvýšenou morbiditou a mortalitou, zejména z kardiovaskulárních příčin. Dlouhá léta bylo jedinou možností zpomalení progrese funkce ledvin mimo intenzivní léčbu krevního tlaku a glykemie ovlivnění systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAS). I přes blokádu systému RAS, který tvoří doposud základní kámen léčby DKD, přetrvávalo poměrně značné reziduální riziko, které ovlivňují nové léčebné třídy, konkrétně inhibitory sodíko-glukózového kotransportéru 2, nesteroidní antagonisté mineralokortikoidních receptorů a agonisté receptoru pro glukagonu podobný peptid 1. Každý z přístupů ovlivňuje specifický patofyziologický bod DKD, a jejich kombinací tak dochází v současné době k maximalizaci nefroprotekce.
Klíčová slova: chronické onemocnění ledvin, diabetes mellitus, nefroprotekce, inhibitory SGLT2, agonisté receptoru GLP‑1, nesteroidní antagonisté mineralokortikoidních receptorů, eGFR; albuminurie
Chronické srdeční selhání u diabetiků: význam NT-proBNP v diagnostice a managementu
Diabetes mellitus 2. typu je významným rizikovým faktorem pro rozvoj srdečního selhání, přičemž prevalence diabetu u pacientů se srdečním selháním stále roste. Včasná diagnostika srdečního selhání u diabetiků je často obtížná kvůli absenci typických symptomů v časných stadiích. NT-proBNP je významným diagnostickým markerem, který umožňuje časnou detekci subklinické kardiální dysfunkce a ulehčuje diferenciální diagnostiku dyspnoe.
Zvýšené hodnoty NT-proBNP korelují se závažností srdečního selhání a mohou signalizovat i atriální myopatii a riziko vzniku fibrilace síní. Interpretace NT-proBNP však musí zohlednit obezitu, renální funkci a přítomnost dalších komorbidit, které mohou ovlivnit jeho koncentraci. Kromě diagnostického využití je NT-proBNP i markerem odpovědi na terapii, zejména při léčbě inhibitory SGLT2, GLP‑1 receptorovými agonisty a ARNI (sakubitril/valsartanem).
Kombinace NT-proBNP s klinickým vyšetřením, EKG a echokardiografií umožňuje přesnější diagnostiku a individualizaci terapie. Monitorování NT-proBNP přispívá ke zlepšení prognózy pacientů s diabetem a srdečním selháním, snižuje riziko hospitalizací a umožňuje optimalizaci léčby.
Klíčová slova: diabetes mellitus 2. typu, srdeční selhání, NT-proBNP, HFpEF, HFrEF
Semaglutid ve studiích FLOW a SOUL
Semaglutid je antidiabetikum patřící do skupiny GLP‑1 receptorových agonistů, kteří mají významný účinek na úpravu glykemie i tělesné hmotnosti. Jako u jediného zástupce třídy GLP‑1 RA je možné vedle jeho podávání subkutánní injekcí 1× týdně také užívání perorálně 1× denně. Semaglutid patří mezi nejúčinnější antidiabetika ve smyslu kontroly glykemie a redukce tělesné hmotnosti. Perorální semaglutid je nejúčinnějším perorálním antidiabetikem. GLP‑1 RA mají vedle výše uvedeného také řadu na glukóze nezávislých příznivých efektů, konkrétně prokázanou kardioprotektivitu a nově má právě semaglutid (konkrétně injekční forma) také potvrzenou nefroprotektivitu. Článek se zaměřuje na výsledky studie FLOW s primárně renálními cíli a studii SOUL, která měla primárně kardiovaskulární cíle u osob s DM 2. typu léčených perorálním semaglutidem.
Klíčová slova: semaglutid, nefroprotektivita, kardioprotektivita, GLP‑1
Tirzepatid v terapii diabetu a obezity
Tirzepatid je duální agonista receptorů GLP‑1 a GIP indikovaný k léčbě diabetu 2. typu a obezity. Současným agonismem dvou inkretinových drah poskytuje tirzepatid lepší kontrolu glykemie, snižuje chuť k jídlu a navozuje vyšší úbytek hmotnosti než dosud používané molekuly ze skupiny agonistů GLP‑1 receptoru. Klinická studie SURPASS‑2 prokázala, že tirzepatid dosahuje významnějšího snížení HbA1c a redukce tělesné hmotnosti než semaglutid. Studie SURMOUNT ukázaly, že tirzepatid dokáže u pacientů s obezitou snížit tělesnou hmotnost až o 22,5 %, což je výsledek srovnatelný s bariatrickou chirurgií. Tirzepatid se tak jeví jako jeden z nejúčinnějších léků pro léčbu diabetu 2. typu i obezity, s potenciálem změnit standardy léčby těchto metabolických onemocnění.
Klíčová slova: diabetes mellitus, obezita, tirzepatid, kompenzace diabetu, dlouhodobá regulace tělesné hmotnosti
Využití glukózových senzorů u diabetiků 2. typu
Diabetes mellitus 2. typu patří mezi nejčastější metabolická onemocnění a jeho efektivní management vyžaduje pravidelné monitorování glykemie. Zlatým standardem pro monitoraci glykemie u diabetiků 2. typu je měření glykemie pomocí glukometru. Tato metoda však má své limity a nedostatky, a to především omezenou výpovědní hodnotu a větší zátěž pacienta. Naproti tomu kontinuální monitorace glukózy pomocí senzoru (CGM) představuje moderní technologii, která umožňuje detailnější sledování glykemických profilů a podporuje individualizaci léčby. Přestože je dnes využití CGM u pacientů s diabetes mellitus 1. typu (DM1T) již standardem, jeho přínosy se čím dál více ukazují i u pacientů s diabetes mellitus 2. typu (DM2T), zejména u pacientů léčených intenzifikovaným inzulinovým režimem. Tento přehledový článek shrnuje principy CGM, nejpoužívanější typy senzorů a jejich klinické přínosy u DM2T. Diskutovány jsou také ekonomické aspekty a současné i navrhované možnosti úhrady ze zdravotního pojištění.
Klíčová slova: diabetes mellitus 2. typu, kontinuální monitorace glukózy, CGM, hypoglykemie, intenzifikovaný inzulinový režim, glukózové senzory
Dokážeme vyléčit diabetes 1. typu?
Metabolická kompenzace lidí žijících s diabetes mellitus 1. typu (DM1) se v poslední dekádě významně zlepšila, ale u většiny z nich stále nedosahuje doporučených cílů. Zlatým grálem diabetologie tak stále zůstává úplné vyléčení DM1, buď zastavením jeho progrese v časných stadiích imunosupresivní léčbou, nebo transplantací beta-buněk u dlouhotrvajícího DM1. Recentní pokroky v obou z těchto léčebných přístupů dávají lidem s DM1 naději na brzké vyléčení.
Klíčová slova: diabetes mellitus 1. typu, imunosupresivní terapie, transplantace beta-buněk
Deeskalace antitrombotické léčby – strategie včasné deeskalace z duální terapie na monoterapii tikagrelorem po perkutánní koronární intervenci (PCI)
Zkraťte duální protidestičkovou léčbu a snižte riziko krvácení. Zjistěte, u kterých pacientů po PCI je bezpečná deeskalace na tikagrelor.
Telmisartan – antihypertenzivum s komplexním farmakologickým profilem a příznivými metabolickými účinky
Telmisartan neřeší jen tlak. Znáte jeho vliv na metabolický syndrom či nefroprotektivní účinky? Otevřete si detailní přehled pro vaši praxi.
Metoprolol s prodlouženým uvolňováním v ambulantní praxi: více než jen kontrola tepové frekvence
Metoprolol není jen na tepovou frekvenci. Kdy nasadit metoprolol-sukcinát, jak na jeho dávkování a převod pacienta? Otevřete si praktický přehled.
Semaglutid v prevenci kardiovaskulárních příhod
Semaglutid snižuje riziko MACE o 20 % i bez diabetu. Přečtěte si přehled důkazů ze studií SUSTAIN‑6 a SELECT pro vaši klinickou praxi.
Cílená podpora hojení: sulodexid v terapii chronických ulcerací bérce
Kazuistika ukazuje roli sulodexidu v léčbě bércových vředů žilní etiologie. Přečtěte si praktický postup, dávkování a kombinovanou terapii.
Inovativní nutriční podpora při pocitu těžkých a unavených nohou –kazuistika z ordinace praktického lékaře
Chronická žilní nedostatečnost v kazuistice z praxe PL. Přečtěte si postup péče, diferenciální diagnostiku i možnosti podpory.
62. diabetologické dny v Luhačovicích: od tvrdých dat a umělé inteligence k neviditelné psychické zátěži pacientů
Co přinesly Diabetologické dny 2026? Umělá inteligence, nové inkretiny i EASD doporučení k distresu. Zjistěte, co zavést do praxe.
Semaglutid: dvojí tah na šachovnici léčby
Semaglutid nabízí komplexní kardiometabolickou ochranu. Jak správně titrovat dávku a řešit GI potíže? Zjistěte detaily z diabetologických dnů.
Životní příběh Jardy Jance: Filmové zrcadlo naší praxe ukázalo, proč diabetologie definitivně opustila glukocentrismus
Proč dnes nestačí léčit jen glykemii? Příběh Jardy Jance z 62. diabetologických dnů ukazuje, jak empagliflozin mění prognózu pacienta. Čtěte více.
Diabetologie v éře predikce: srdeční selhání v hlavní roli a chytré senzory jako krok k bezpečnému spánku
NT-proBNP screening a AI CGM predikce hypoglykemie v diabetologické ambulanci. Zjistěte, jak interpretovat výsledky a co nezanedbat.