Změňte pohled na chronické žilní onemocnění. Zjistěte, proč CVO zvyšuje kardiovaskulární riziko a jak efektivně zasáhnout pomocí MPFF. Otevřete článek.
Změňte pohled na chronické žilní onemocnění. Zjistěte, proč CVO zvyšuje kardiovaskulární riziko a jak efektivně zasáhnout pomocí MPFF. Otevřete článek.
Kazuistika ukazuje roli sulodexidu v léčbě bércových vředů žilní etiologie. Přečtěte si praktický postup, dávkování a kombinovanou terapii.
Chronická žilní nedostatečnost v kazuistice z praxe PL. Přečtěte si postup péče, diferenciální diagnostiku i možnosti podpory.
Trápí pacienty chronická žilní insuficience? Zjistěte, jak dvoufázové složení přípravku Vesvein podporuje žilní oběh. Přečtěte si odborný profil!
V poměrně široce rozšířené dlouhodobé antikoagulační léčbě disponujeme řadou orálních přípravků inhibujících buď koagulační faktor Xa, trombin, či více koagulačních faktorů současně – všechny cílí na společnou cestu koagulační kaskády. Přímá perorální antikoagulancia mají řadu výhod, ale stále je přítomno jisté riziko krvácení, které se pohybuje podle indikace a konkrétního léčiva mezi 1 až 3 % ročně. Proto se hledají léky s cílem zachování antitrombotického efektu a snížení rizika krvácení. V posledních letech se objevuje výrazný pokrok v oblasti inhibitorů vnitřní cesty koagulační kaskády. Zachování aktivní vnější cesty koagulace pak umožní účinnou hemostázu při poškození cévní stěny.
V inhibici této vnitřní cesty koagulace je v pokročilé fázi klinického hodnocení řada inhibitorů faktoru XI/XIa na bázi klasických malomolekulárních léčiv (např. asundexian, milvexian), monoklonálních protilátek (např. abelacimab, osocimab) či oligonukleotidů inhibujících syntézu faktoru XI (např. fesomersen). Klinické hodnocení probíhá v rámci profylaxe tromboembolické nemoci, v rámci prevence tromboembolických příhod při fibrilaci síní či v indikaci sekundární prevence po infarktu myokardu nebo iktu.
Venózní tromboembolismus (TEN) je stále častou příčinou morbidity a mortality u hospitalizovaných nemocných. Přerušení dolní duté žíly (DDŽ) perkutánním zavedením kaválního filtru (KF) je důležitou alternativní terapeutickou možností prevence TEN u vybraných pacientů, kteří mají kontraindikaci antikoagulační léčby. Použití KF se exponenciálně rozšířilo se zavedením odstranitelných KF na trh, což ale vedlo k liberalizaci indikací pro zavádění KF i přes omezené důkazy podporující tuto praxi s řadou závažných komplikací. V tomto článku se snažíme podat ucelený pohled na problematiku KF.
Potrombotický syndrom je onemocnění významně snižující kvalitu života pacientů. Příčiny mohou být získané i vrozené. Selektovaným pacientům s chronickým žilním uzávěrem můžeme nabídnout intervenční rekanalizaci uzavřených žil, která poskytuje dobré dlouhodobé výsledky a zlepšuje kvalitu života.
Při paradoxní embolii dochází k embolizaci trombu s původem v žilním systému, nejčastěji dolních končetin, do tepen systémového oběhu, nejčastěji mozkové cirkulace. Tato situace může nastat pouze za předpokladu existující komunikace mezi levou a pravou srdeční síní a současně za přítomnosti tlakového gradientu směřujícího z pravé síně do levé, přičemž ale fyziologicky je gradient mezi síněmi právě opačný. K obrácení interatriálního gradientu může dojít při současné plicní embolii, která vede k navýšení tlaku v plicním řečišti, případně u pacientů s preexistující plicní hypertenzí. Klinická manifestace paradoxní embolie může být velice široká od ischemických mozkových iktů, přes akutní koronární syndrom až po akutní viscerální či končetinovou ischemii. Léčba se potom již neliší od standardní léčby systémové embolie a je závislá na tíži embolie a typu postiženého orgánu. Zásadní součástí léčby paradoxní embolie je prevence její recidivy.
Flebotrombóza představuje závažné onemocnění žilního systému, u kterého je klíčová včasná a správná diagnostika. Sonografie má zásadní význam nejen v iniciální diagnostice tohoto onemocnění, ale může nám rovněž pomoci v určení délky cílené antikoagulační léčby a pátrání po následcích flebotrombózy v případě rozvoje posttrombotického syndromu.
Péče o nemocné s chronickou venózní insuficiencí je multioborová činnost vyžadující kooperaci všech odborníků, kteří jsou zainteresovaní. V moderní době se neobejde bez použití endovenózních technik. O vaskulárním specialistovi hovoříme, pokud se jedná o lékaře se specializací, který pečuje o pacienty s vaskulární problematikou včetně chronické venózní insuficience.
Žilní návrat a s tím spojená správná funkce žilního a lymfatického systému jsou nezbytnou podmínkou pro dobré fungování celého krevního oběhu. Žilní systém není pouze pasivní systém pro přepravu odkysličené krve se zplodinami metabolismu k srdci, ale je to aktivní cévní systém, který zajišťuje optimální plnění srdce a napomáhá regulaci celého oběhu. Jeho nesprávná funkce, která typicky vede k rozvoji žilní hypertenze, má mnoho negativních důsledků pro celý organismus. Pochopení správné funkce žilního systému a patofyziologie žilní hypertenze pomáhá v léčbě jejích důsledků.
Povrchové žíly dolních končetin se vyznačují velkou variabilitou. Právě kvůli své variabilitě se stále řadí do aktuálních témat postgraduální výuky i vědeckého výzkumu. V klinické praxi je znalost typických a netypických variant průběhu povrchových žil dolních končetin důležitá, ať při vyšetřování tromboembolické nemoci či varixů, při chirurgických (endovenózních i otevřených) výkonech nebo při hledání vhodných žilních štěpů pro bypassy. Tento článek připomíná typické průběhy hlavních povrchových žil (vena saphena magna, vena saphena parva) včetně jejich vústění do žil hlubokých (junctio saphenofemoralis, junctio saphenopoplitea) a upozorňuje na jejich nejčastější odlišnosti od normy. Na závěr článek shrnuje poslední verzi názvosloví povrchových žil, která vede k větší přehlednosti a přesnosti jejich pojmenování.
doc. MUDr. Debora Karetová, CSc.
• Internistka, specialistka v oboru angiologie
• 1. LF UK a VFN, II. interní klinika kardiologie a angiologie
• Předsedkyně České angiologické společnosti ČLS JEP
• Aktivně organizuje pregraduální výchovu mediků a postgraduální vzdělávání lékařů v oboru kardiovaskulární medicíny
• Autorka a spoluautorka více než sta článků, hlavní autorka dvou vydání publikace pro postgraduální vzdělávání Vaskulární medicína, Angiologie pro praxi, autorka monografie Farmakoterapie tromboembolické nemoci, spoluautorka slovenské učebnice Choroby ciev
MUDr. Tomáš Hauer
• internista a intervenční angiolog
• vedoucí lékař ambulantního zařízení Cévní centrum České Budějovice
• předseda Sekce ambulantních internistů ČIS ČLS JEP