Držíte v ruce poslední letošní číslo Světa praktické medicíny. Je věnováno především screeningovým programům v ordinacích všeobecných praktických lékařů. Jaké změny nás v této oblasti čekají v roce příštím?
Držíte v ruce poslední letošní číslo Světa praktické medicíny. Je věnováno především screeningovým programům v ordinacích všeobecných praktických lékařů. Jaké změny nás v této oblasti čekají v roce příštím?
prof. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová, Ph.D.
• primářka II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň
• předsedkyně České společnosti pro hypertenzi
Výbor pro humánní léčivé přípravky (CHMP) Evropské lékové agentury vydal v rámci posledních zasedání několik kladných stanovisek k registraci inovativních léčiv. Mezi ně patří brensocatib (Brinsupri), perorální inhibitor DPP‑1 pro léčbu bronchiektazií nesouvisejících s cystickou fibrózou u pacientů s častými exacerbacemi, a rilzabrutinib (Wayrilz), reverzibilní inhibitor BTK pro terapii refrakterní imunitní trombocytopenie. V oblasti prevence RSV infekcí byl doporučen přípravek Enflonsia obsahující clesrovimab, dlouhodobě působící monoklonální protilátku pro novorozence a kojence během první RSV sezony. Pro léčbu generalizované myasthenia gravis získal pozitivní stanovisko přípravek Imaavy s nipocalimabem, blokátorem FcRn receptoru. V gynekologii pak CHMP doporučil registraci přípravku Lynkuet s elinzanetantem, nehormonálním antagonistou NK‑1/NK‑3 receptorů, určeného k léčbě středně závažných až závažných vazomotorických příznaků spojených s menopauzou nebo adjuvantní endokrinní terapií karcinomu prsu.
Osteoporóza je chronické a dlouhodobě podceňované onemocnění, které postihuje každou druhou ženu a každého pátého muže staršího 50 let. Často se projeví až zlomeninou, která může být pro pacienta osudová. My praktičtí lékaři jsme byli roky konfrontováni s tím, že jsme nemohli našim pacientům pomoci. Nebyly vyšetřovací kapacity, v některých obdobích jsme ani nemohli denzitometrické vyšetření indikovat. V léčbě osteoporózy byla situace ještě horší, až do konce roku 2024 jsme v naší odbornosti měli k dispozici pouze přípravky s kalciem a vitaminem D. Většina pacientů byla diagnostikována až po prodělané zlomenině, a i poté zůstávala osteoporóza často neléčená, protože specializované ambulance, které by zajistily diagnostiku a léčbu, byly pro většinu populace nedostupné. Neudržitelnost tohoto stavu byla zřejmá jak zainteresovaným odborným společnostem, tak i plátcům, zejména Všeobecné zdravotní pojišťovně. A tak se zrodil Populační program časného záchytu osteoporózy.
Úvodem bych rád poděkoval paní primářce MUDr. Ivaně Čierné Peterové za její precizní článek a za její neutuchající zájem o tuto problematiku včetně skvělé spolupráce s všeobecnými praktickými lékaři.
Rád bych podotkl, že stále máme v ČR kolem 25 % populace pacientů kuřáků, kteří jsou ve větším riziku karcinomu plic než populace nekuřáků.
Tím spíše vítáme i podporu ze strany zdravotních pojišťoven (ZPP), které motivují všeobecné praktické lékaře (VPL) k větší a proaktivní preventivní roli v rámci záchytu karcinomu plic.
Pro úplnost v přiložených tabulkách uvádím přesný popis výkonů, které může VPL realizovat a vykazovat ZPP.
Karcinom plic představuje v České republice jedno z nejzávažnějších onkologických onemocnění. Podle statistik je nejčastější příčinou úmrtí na zhoubný nádor, a to jak u mužů, tak u žen. Problém spočívá zejména v tom, že je často diagnostikován až v pokročilém stadiu, kdy jsou léčebné možnosti výrazně omezené a šance na úplné vyléčení je nízká. S cílem zvrátit tento nepříznivý trend byl 1. ledna 2022 spuštěn Program časného záchytu karcinomu plic. Jde o pilotní program zaměřený na prevenci, který je plně hrazený ze zdravotního pojištění a jehož hlavním úkolem je včasná diagnostika u rizikové populace, a tím i výrazné zlepšení prognózy pacientů. Hlavní diagnostickou metodou je nízkodávkové CT hrudníku.
Satelitní sympozium pořádané 12. listopadu jako součást programu XLIV. výroční konference SVL ČLS JEP ve Zlíně s podporou společnosti Novartis se dotklo dvou klíčových témat – léčby hypercholesterolemie a srdečního selhání.
Stanovení koncentrace natriuretických peptidů patří k hlavním pomocným laboratorním metodám diagnostiky srdečního selhání. V současné době se doporučuje stanovení koncentrace N‑terminálního fragmentu prohormonu natriuretického peptidu typu B (NT-proBNP) v krvi. Vyšetření NT-proBNP slouží k diagnostice a prognostické stratifikaci pacientů s akutním a chronickým srdečním selháním a v diferenciální diagnostice akutní dušnosti na pohotovosti. Patří mezi významné metody hodnocení rizika u pacientů s akutním infarktem myokardu (IM) a u plicní embolie. V poslední době se objevují důkazy pro to, že stanovení NT-proBNP může vést k předpovědi srdečního selhání u osob s vysokým rizikem kardiovaskulárních onemocnění.
Současná pandemie chronického onemocnění ledvin (CKD) klade obrovské nároky nejen na lékaře odbornosti nefrologické, ale také na internisty, diabetology a kardiology. V neposlední řadě je nutné vyzdvihnout úlohu praktických lékařů, kteří budou vzhledem k novým doporučením týkajícím se preventivních prohlídek vstupujícím v platnost v lednu 2026 chronická onemocnění ledvin nejen diagnostikovat, ale také rozhodovat, jaký postup v péči o tyto nemocné zvolit. Snahou našeho sdělení je zpřístupnit praktickým lékařům diagnostické pilíře a léčebné algoritmy CKD takovým způsobem, aby pacienti s chronickým onemocněním ledvin byli nejen dostatečně včasně podchyceni, ale také podle současných doporučení adekvátně léčeni.
Aterosklerotická kardiovaskulární onemocnění (ASKVO) zůstávají hlavní příčinou morbidity a mortality v rozvinutých zemích včetně Česka. Navzdory pokroku v léčbě hypertenze a dyslipidemie zůstává kontrola těchto hlavních rizikových faktorů suboptimální. Fixní kombinace antihypertenziv a hypolipidemik představují efektivní nástroj pro zlepšení adherence a dosažení terapeutických cílů. Tento článek shrnuje současné léčebné strategie se zaměřením na význam fixních kombinací v prevenci ASKVO, zvláště v kontextu stárnoucí populace a rostoucí zátěže chronickými onemocněními.
Obezita jako chronické onemocnění s vysokou prevalencí ve společnosti je rizikovým faktorem pro rozvoj řady onemocnění, jako je hypertenze, diabetes mellitus, dyslipidemie a mnoho dalších. Zároveň významně ovlivňuje psychické zdraví obézních pacientů. Kromě vyššího výskytu úzkostí a depresivních poruch jsou to i obtěžující myšlenky na jídlo, pro něž se vžil nový termín „food noise“. Recentně publikovaná studie INFORM sledovala změny v jídelním chování a „food noise“ u obézních pacientů před zahájením léčby a na terapii GLP‑1 agonistou semaglutidem (Wegovy®). Celkem se průzkumu zúčastnilo 550 jednotlivců, z nichž 46 % uvedlo pokles stálých myšlenek na jídlo, 64 % zaznamenalo zlepšení duševního zdraví a 80 % přijalo zdravější návyky během léčby semaglutidem. Navíc 83 % respondentů vyjádřilo spokojenost s léčbou semaglutidem. Výsledky poukazují na pozitivní efekt léčby obezity semaglutidem na psychické zdraví pacientů trpících obezitou.
Včasné odhalení poruchy metabolismu glukózy je jedním z nejúčinnějších kroků ke snížení komplikací diabetu. V běžné praxi bohužel část ohrožené populace zůstává mimo běžné screeningové mechanismy. Projekt DIA-tour 2025 ukázal, že pokud je prevence pacientům snadno dostupná, dokáže účinně oslovit i skupiny, které klasické preventivní systémy využívají omezeně.
MASLD je nejčastější chronické jaterní onemocnění, úzce spojené s metabolickými poruchami, jako jsou diabetes mellitus 2. typu (T2DM), obezita a dyslipidemie. Studie EXCEL hodnotila účinnost a bezpečnost esenciálních fosfolipidů (EPL) u pacientů s metabolickou dysfunkcí (MASLD). Výsledky ukázaly významné zlepšení jaterní steatózy, kvality života (zejména v oblasti únavy) a glykemické kontroly. EPL byly dobře tolerovány a nevykazovaly nové nežádoucí účinky. Studie potvrzuje potenciál EPL jako doplňkové terapie v rámci komplexní péče o pacienty s MASLD.
Sekundární traumatický stres (STS) je emoční distres, který mohou zdravotníci zažívat v důsledku nepřímé expozice traumatické události. Ačkoli jde o dlouhodobě známý fenomén, v České republice se mu dostává zasloužené pozornosti až v posledních letech v souvislosti s covidovou pandemií a humanitární krizí spjatou s válkou na Ukrajině. Cílem přehledového článku je vymezit sekundární traumatický stres, únavu ze soucitu a předané trauma, popsat dopady nepřímé traumatizace na zdravotníky, zmapovat jejich výskyt a naznačit možnosti prevence.