Rivaroxaban nebo dabigatran – jak se rozhodnout? Indikace, úhrada, perioperační management a monitoring DOAC přehledně pro lékaře. Čtěte.
Rivaroxaban nebo dabigatran – jak se rozhodnout? Indikace, úhrada, perioperační management a monitoring DOAC přehledně pro lékaře. Čtěte.
MUDr. Tereza TauerováInterní oddělení, Klatovská nemocnice a.s. MUDr. Barbora Kološová 3. interní...
Kličková diuretika: kdy sáhnout po torasemidu místo furosemidu? Dávkování, bezpečnost a výsledky studií přehledně pro lékaře. Čtěte více.
Změňte pohled na chronické žilní onemocnění. Zjistěte, proč CVO zvyšuje kardiovaskulární riziko a jak efektivně zasáhnout pomocí MPFF. Otevřete článek.
Zaveďte screening NT-proBNP do své praxe VPL. Zjistěte aktuální indikační kritéria, úhrady i možnosti POCT analyzátorů. Přečtěte si celý článek!
Zkraťte duální protidestičkovou léčbu a snižte riziko krvácení. Zjistěte, u kterých pacientů po PCI je bezpečná deeskalace na tikagrelor.
Telmisartan neřeší jen tlak. Znáte jeho vliv na metabolický syndrom či nefroprotektivní účinky? Otevřete si detailní přehled pro vaši praxi.
Metoprolol není jen na tepovou frekvenci. Kdy nasadit metoprolol-sukcinát, jak na jeho dávkování a převod pacienta? Otevřete si praktický přehled.
Semaglutid snižuje riziko MACE o 20 % i bez diabetu. Přečtěte si přehled důkazů ze studií SUSTAIN‑6 a SELECT pro vaši klinickou praxi.
Proč dnes nestačí léčit jen glykemii? Příběh Jardy Jance z 62. diabetologických dnů ukazuje, jak empagliflozin mění prognózu pacienta. Čtěte více.
NT-proBNP screening a AI CGM predikce hypoglykemie v diabetologické ambulanci. Zjistěte, jak interpretovat výsledky a co nezanedbat.
Zjistěte, jak tirzepatid snižuje kardiometabolické riziko a hmotnost u pacientů s diabetem 2. typu podle studie SURPASS. Přečtěte si odborný přehled!
Hořčík a hypomagnezemie v praxi: příznaky, rizikové skupiny, lékové ztráty i dávkování. Přečtěte si přehled a využijte v péči.
Inhibitory SGLT2 přináší nové možnosti v orgánové protekci. Přečtěte si, jak empagliflozin pomáhá pacientům s kardiorenálním syndromem.
Co tvoří reziduální kardiovaskulární riziko u diabetiků? Zjistěte cílové hodnoty krevního tlaku i LDL cholesterolu a možnosti léčby. Otevřete článek.
Předepisujete DOAC? Zopakujte si pravidla pro dávkování, rizika lékových interakcí a postupy před invazivními výkony. Přečtěte si odborný článek!
Jak správně měřit krevní tlak, kdy zahájit kombinační léčbu a jak řešit rezistentní hypertenzi? Praktická doporučení pro lékaře. Čtěte na 39plus.cz.
Zjistěte, jaké nové registrace EMA a stanoviska CHMP přinášejí přelom v léčbě diabetu 1. typu, HAE či karcinomu prsu. Přečtěte si odborný přehled!
Zjistěte vše o metoprolol-sukcinátu CR/XL. Přehled indikací, titrace dávek u srdečního selhání a lékové interakce dle ESC 2024. Přečtěte si článek!
prof. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová, Ph.D.
• primářka II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň
• předsedkyně České společnosti pro hypertenzi
S narůstající prevalencí srdečního selhání vzrůstá tlak na kvalitnější a efektivnější péči o pacienty s touto diagnózou. S tím narůstá i počet studií, které přinášejí nové poznání o efektu relativně nových léků, jako jsou například glifloziny, ale také nám pomáhají lépe porozumět například metabolismu myokardu, který hraje klíčovou roli v péči o pacienty s chronickým srdečním selháním. Všechny tyto poznatky se pravidelně promítají do nových znění doporučených postupů. Do doporučených postupů se také dostává více informací týkajících se diagnostiky, prevence a managementu pacientů se srdečním selháním.
Klíčová slova: srdeční selhání, guidelines, akutní srdeční selhání, chronické srdeční selhání se sníženou ejekční frakcí, chronické srdeční selhání se středně sníženou ejekční frakcí, chronické srdeční selhání se zachovalou ejekční frakcí, farmakoterapie, glifloziny, železo, selfmonitoring
MUDr. Eva Kociánová, Ph.D.
• vedoucí lékařka Centra pro hypertenzi a sekundární prevenci, I. interní klinika FN Olomouc
• garantka programu Srdce v hlavě
• garantka programu Nebuď pod tlakem
V odborné literatuře se můžeme setkat s různými názvy syndromů, které v sobě zahrnují současný výskyt a vzájemnou interakci metabolických rizikových faktorů (především poruchy metabolismu glukózy a lipidů) a kardiovaskulárních rizikových faktorů (především hypertenze); jedná se nejčastěji o známý metabolický syndrom, resp. kardiometabolický syndrom. Za společný jmenovatel neboli patofyziologické pozadí tohoto syndromu byla a je považována inzulinová rezistence a zvýšená aktivita sympatického nervového systému. Tento syndrom znamená pro svého nositele 5× vyšší riziko rozvoje diabetes mellitus 2. typu (DM2) a 2–3× vyšší riziko rozvoje předčasné aterosklerózy a jejích komplikací, především koronární aterosklerózy.1