info@axonite.cz
+420 608 058 398
+420 222 544 852
Přihlásit se

Členství - informace

Svět praktické medicíny 3/2025

  1. Home
  2. Svět praktické medicíny 3/2025
Mladší hypertoničky a hypertonici zasluhují větší pozornost

Mladší hypertoničky a hypertonici zasluhují větší pozornost

Arteriální hypertenze je onemocnění tak běžné, že jej zná nejen každý lékař, ale i téměř každý laik. Onemocnění, které zásadním způsobem ovlivňuje kardiovaskulární prognózu populace a mnohdy píše neveselé osudy našich pacientů. Moderní terapie dokáže tyto osudy významně příznivě ovlivnit, a právě proto je naším úkolem být v diagnostice a léčbě hypertenze proaktivní a důslední. Čím déle hypertenze na organismus působí, tím horší jsou důsledky tohoto onemocnění. Proto je nutné, abychom byli obezřetní u mladých pacientek a pacientů, kterým se hypertenze bohužel nevyhýbá a kteří současně mají ze správně vedené léčby hypertenze největší benefit.

Léčba hypertenze u pacientů s CHOPN

Léčba hypertenze u pacientů s CHOPN

Hypertenze se vyskytuje u více než poloviny pacientů s CHOPN a počet pacientů, u nichž se tyto dvě nemoci vyskytují současně, roste.
Pacienti s CHOPN a hypertenzí často trpí dalšími komorbiditami, jako je obezita, srdeční selhání a ischemická choroba srdeční. Je nutné vždy stanovit kardiovaskulární riziko nemocného a adekvátně léčit přidružená onemocnění.
Léčba hypertenze je u většiny pacientů s CHOPN podobná léčbě hypertenze u běžné populace, s výjimkou specifických případů.
Při výběru antihypertenziv pro pacienty s CHOPN je třeba zohlednit riziko nežádoucích účinků (např. kašel), riziko interakcí s ostatní medikací (např. hypokalemie u beta2-mimetik) a riziko vyplývající z přidružených onemocnění.
Současné údaje o plicních účincích antihypertenzní terapie jsou omezené.

Komplexní přístup k léčbě obezity: výživa, pohyb, spánek a indikace moderních antiobezitik

Komplexní přístup k léčbě obezity: výživa, pohyb, spánek a indikace moderních antiobezitik

Obezita představuje závažný a rostoucí zdravotní problém s významnými socioekonomickými dopady a rizikem řady komorbidit, jako jsou kardiovaskulární onemocnění a diabetes 2. typu. Tento článek poskytuje ucelený přehled moderního, komplexního managementu obezity, který je založen na integrovaném a dlouhodobém přístupu. Klíčové terapeutické pilíře zahrnují nutrici, pohybovou aktivitu, spánkovou hygienu, psychologickou podporu a farmakoterapii. Úspěšná léčba obezity vyžaduje holistickou a dlouhodobou strategii, která je klíčová pro dosažení klinicky významných výsledků a zlepšení kvality života pacientů.

Hubnutí jako terapeutický cíl: Co přináší tirzepatid jiného než GLP‑1 RA?

Hubnutí jako terapeutický cíl: Co přináší tirzepatid jiného než GLP‑1 RA?

Obezita představuje zásadní rizikový faktor pro vznik a progresi diabetu 2. typu (T2DM). Snížení tělesné hmotnosti je proto esenciální součástí prevence i léčby. Současná farmakoterapie zahrnuje agonisty receptorů pro glukagonu podobný peptid‑1 (GLP‑1 RA) a relativně nový terapeutický přístup v podobě tirzepatidu, duálního agonisty receptorů pro glukózo-dependentní inzulinotropní polypeptid (GIP) a GLP‑1. Tento článek si klade za cíl porovnat účinnost a bezpečnost tirzepatidu s tradičními GLP‑1 RA, a to zejména z hlediska redukce tělesné hmotnosti, zlepšení kompenzace T2DM a vlivu na kardiovaskulární rizikové faktory.

Role D‑manózy u recidivujících infekcí močových cest

Role D‑manózy u recidivujících infekcí močových cest

Recidivující infekce močových cest představují častý klinický problém. D‑manóza, přírodní monosacharid, se ukazuje jako slibná alternativa či doplněk k antibiotické profylaxi díky svému specifickému mechanismu účinku. Klinické studie naznačují její účinnost v prevenci i léčbě nekomplikované cystitidy, přičemž vykazuje příznivý bezpečnostní profil a dobrou snášenlivost.

Klíčové role v onkologické péči v ČR

Klíčové role v onkologické péči v ČR

, ,

V minulém čísle Světa praktické medicíny jsme přinesli článek Kam kráčíš, česká onkologie 1, v němž byly shrnuty informace a výstupy z diskusí kulatého stolu pořádaného v květnu Asociací inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) a Medical Tribune. Přítomní odborníci diskutovali o dostupnosti a kvalitě onkologické péče v ČR a věnovali se jejímu budoucímu vývoji. Jaké jsou konkrétní zkušenosti se současným systémem onkologické péče a jak se diskutovaná témata promítají v praxi? O tom jsme hovořili s MUDr. Kateřinou Jirsovou a doc. MUDr. Milanem Vošmikem, Ph.D.

Současné možnosti antiresorpční léčby – zaměřeno na denosumab

Současné možnosti antiresorpční léčby – zaměřeno na denosumab

Osteoporóza je od okamžiku stanovení diagnózy celoživotním onemoc­něním, které vyžaduje dlouhodobou léčbu a dispenzarizaci. Z těchto důvodů je zcela klíčové vytvoření individuálního léčebného plánu, v němž je třeba zahrnout mj. věk, komorbidity a preferenci pacienta, denzito­metrický nález, anamnézu zlomenin a zhodnotit riziko fraktury. Zatímco u pacientů ve velmi vysokém, případně ve vysokém riziku bychom jako první volbu měli zvážit léčbu anabolickou, neboť sekvence anabolikum – anti­resorptivum vede k významně vyššímu nárůstu BMD a je účinnější v redukci rizika fraktur, u pacientů ve středním a nízkém riziku pak léčbu antiresorpční. Tou také navazujeme na ukončenou léčbu osteo­anabolickou. V současné době jsou v Česku dostupné dvě skupiny antiosteoporotik s dominantně antiresorpčním účinkem – bisfosfonáty a denosumab, jejichž základní srovnání je předmětem tohoto textu.

Digitální prevence: úleva pro lékaře i sestry

Digitální prevence: úleva pro lékaře i sestry

Prevence je klíčovou součástí primární zdravotní péče. Přestože české zdravotnictví nabízí pacientům širokou škálu preventivních prohlídek a screeningů, ne všichni je využívají. V následujícím textu se podíváme, jak tuto situaci pomocí uživatelsky jednoduchých digitálních nástrojů změnit, přivést do ordinace na pravidelné prohlídky více pojištěnců, a ještě ušetřit čas a práci.

Role D‑manózy u recidivujících infekcí močových cest

MUDr. Richard Pikner, Ph.D.: „Když se nám zdá, že něco v medicíně nemá logiku, tak o tom prostě většinou jenom nevíme dost.“

,

• Primář Oddělení klinických laboratoří a kostního metabolismu, Klatovská nemocnice a.s., odborný garant pro klinickou biochemii, odborný garant pro klinickou osteologii.
• Odborný asistent ÚKBH, LF UK v Plzni.
• Místopředseda Společnosti pro metabolická onemocnění skeletu ČLS JEP a místopředseda Společnosti klinické biochemie ČLS JEP.
• Člen Endokrinologické společnosti ČLS JEP, Společnosti pro menopauzu a andropauzu ČLS JEP, Společnosti nukleární medicíny, sekce imunoanalýzy ČLS JEP a člen mezinárodních odborných společností American Society for Bone and Mineral Research (ASBMR) a American Association for Clinical Chemistry (AACC).

Nové registrace Evropskou lékovou agenturou (25)

Nové registrace Evropskou lékovou agenturou (25)

Evropská léková agentura (EMA) přinesla v posledních měsících klíčová rozhodnutí o nových terapeutických možnostech. V oblasti dermatologie je pozornost věnována clascoteronu, topickému antiandrogenu, jenž nabízí slibnou léčbu akné. Jeho cesta ke schválení v EU však byla komplikovaná kvůli obavám z možných systémových účinků u adolescentů, přestože EMA nakonec doporučila jeho schválení. Revoluční posun nastal v léčbě poporodní deprese (PPD) se schválením zuranolonu, prvního perorálního neurosteroidu pro tuto indikaci. Jeho unikátní mechanismus účinku rychle snižuje depresivní příznaky, což potvrzují klinické studie. Další významnou novinkou je levacetylleucin, který získal schválení pro léčbu vzácné Niemannovy–Pickovy choroby typu C, čímž nabízí novou naději pro pacienty, kteří netolerují stávající léčbu. V neposlední řadě, olezarsen byl doporučen pro terapii syndromu familiární chylomikronemie, čímž zásadně snižuje riziko akutní pankreatitidy. Významným přínosem pro veřejné zdraví je potom schválení lenakapaviru, který představuje inovativní přístup v oblasti antivirové profylaxe a může napomoci snížení incidence HIV infekcí.

Role hořčíku v biochemických a fyziologických procesech

Role hořčíku v biochemických a fyziologických procesech

Hořčík, hlavní intracelulární dvojmocný kation Mg2+, je kofaktorem stovek enzymů nezbytných pro syntézu bílkovin, tvorbu energie a metabolismus nukleových kyselin. Tvorbou Mg-ATP stabilizuje ATP pro fosforylační reakce a moduluje průchodnost iontových kanálů, čímž ovlivňuje membránovou excitabilitu a signální dráhy cAMP a IP₃. V jádře zajišťuje strukturální integritu DNA/RNA a aktivitu polymeráz, zatímco v nervovém systému podporuje synaptickou plasticitu a neuroprotektivní mechanismy. Narušení homeostázy hořčíku je spojeno s celou plejádou patologických stavů zahrnujících především metabolická, kardiovaskulární a neurologická onemocnění.

Hubnutí jako terapeutický cíl: Co přináší tirzepatid jiného než GLP‑1 RA?

Magnesium a jeho suplementace v rámci primární péče

Magnesium (Mg2+) je životně důležitý prvek pro funkci a zdraví buněk, nachází se ve všech organismech a je klíčovým kofaktorem adenosin­trifosfátu (ATP), buněčného zdroje energie. Podílí se na zásadních buněčných a fyziologických procesech, včetně vazby nukleotidů a regulace enzymatické aktivity. Všechny ATPázové reakce vyžadují komplex Mg2+ s ATP, což je nezbytné pro funkce RNA a DNA. Hořčík ovlivňuje metabolismus glukózy, lipidů a bílkovin, řídí nervosvalové funkce, srdeční rytmus a reguluje cévní tonus a sekreci hormonů. Dále hraje roli v centrálním nervovém systému jako modulátor N‑methyl-D-aspartátu a je zapojen do nitrobuněčné signalizace a regulace cirkadiánního rytmu. Prevalence hypomagnezemie se pohybuje v rozmezí 3–10 % v běžné populaci, ale stoupá například u pacientů s diabetem 2. typu a u pacientů na intenzivní péči, kde přesahuje 65 %.

Digitální prevence: úleva pro lékaře i sestry

Poruchy hladiny magnesia v denní praxi

, ,

Poruchy hladiny magnesia jsou v klinické praxi časté a mohou mít závažné důsledky. Hypomagnesemie, tedy nedostatek hořčíku, je obzvláště rozšířená a často přehlížená. Může být způsobena užíváním léků, jako jsou diuretika nebo inhibitory protonové pumpy, a souvisí také s chronickým alkoholismem a poruchami vstřebávání. Mezi její projevy patří svalové křeče, poruchy vědomí, a především závažné srdeční arytmie. Dlouhodobý nedostatek magnesia zvyšuje riziko osteoporózy a vzniku ledvinových kamenů. Hypermagnesemie (nadbytek hořčíku) je naopak vzácná a většinou vzniká jako důsledek špatné funkce ledvin. Včasná diagnostika a cílená léčba jsou klíčové, protože korekce magnesia má přímý vliv na stabilitu vnitřního prostředí a prevenci komplikací. Pro účinnou léčbu hypomagnesemie jsou dostupné různé formy, přičemž nejefektivnější jsou léčivé přípravky s dobrou biologickou dostupností, například Magnosolv.

Klíčové role v onkologické péči v ČR

Dabigatran v rukách praktického lékaře

,

Donedávna měli praktičtí lékaři možnost antikoagulovat indikované pacienty pouze warfarinem či nízkomolekulárními hepariny. V roce 2024 se však možnosti preskripce antikoagulační léčby (nejen) praktickým lékařům rozšířily o nová perorální antikoagulancia, což s sebou nese značné výhody pro pacienty i samotné lékaře. Nová antikoagulancia mají predikovatelnou farmakodynamiku, fixní dávkování a méně lékových interakcí. Potřeba monitorace pacientů užívajících nová perorální antikoagulancia je výrazně nižší než u warfarinu. Mají významně kratší biologický poločas než warfarin, jejich účinek je tedy možné lépe odhadnout a ukončit. Dabigatran patří mezi inhibitory trombinu (faktor IIa) a nabízí alternativu k tradiční terapii warfarinem ve většině indikací. Pro praktického lékaře je důležité orientovat se v základních indikacích, dávkování a rizicích spojených s léčbou dabigatranem, aby mohl bezpečně navázat na péči specialistů a dlouhodobě sledovat pacienty užívající tuto terapii.

Současné možnosti antiresorpční léčby – zaměřeno na denosumab

Zácpa jako chirurgická diagnóza

,

Zácpa zatěžuje až pětinu dospělé populace. Neohrožuje na životě, ale významně snižuje jeho kvalitu. Léčba zácpy je především konzervativní. Chirurgická léčba přichází v úvahu po vyčerpání možností konzervativní léčby. Problematiku refrakterní chronické zácpy předkládá následující text s kazuistikami různých chirurgických řešení a následnou diskusí.

Digitální prevence: úleva pro lékaře i sestry

Umělá inteligence může řešit nedostupnost a standardizaci péče o pacienty

,

MUDr. Jan Šoupal, Ph.D.:
> Chtěl jste být vždycky lékařem?
Úplně původně ne, i když do zdravotnictví jsem namířeno měl. Studoval jsem zdravotního laboranta. Ale poměrně rychle jsem pochopil, že to nebude cesta, kterou chci jít. Po maturitě mi zbývalo buď jít na medicínu, nebo farmacii. Nabízely se i nějaké technické obory, ale ty mě nelákaly. Vybral jsem si medicínu a vcelku bez problému jsem prošel prvními ročníky. Spoustu předmětů z prvních ročníků jsem znal, protože jsem z nich maturoval. Mám třeba maturitu z histologie a patologie, hematologie a dalších předmětů, na kterých se z medicíny vyhazovalo a třeba studentům z gymnázií dělávají problémy. Mně zase dělala problémy fyzika, tu jsme měli na střední škole jenom do druhého ročníku a musel jsem se hodně snažit, abych dohnal to, co je studentům gymnázia přednášeno in extenso. Na druhou stranu biofyzika a podobné předměty nejsou na medicíně ty, na kterých se končí studium. Později se rozdíly setřely.

Metformin, probiotika a střevní mikrobiota – na prahu hledání nových perspektiv?

Metformin, probiotika a střevní mikrobiota – na prahu hledání nových perspektiv?

,

Změna životního stylu, včetně úpravy stravovacích návyků, představuje klíčový terapeutický přístup v léčbě metabolického syndromu a diabetes mellitus 2. typu. Rostoucí množství vědeckých poznatků o lidské mikrobiotě a analýza jejích změn v kontextu chronických onemocnění otevírají nové možnosti cílených léčebných strategií zaměřených na modulaci mikrobioty. Tato modulace může příznivě ovlivnit interakci mezi mikrobiotou a imunitním systémem, což je zásadní pro udržení homeostázy organismu. Prebiotika, probiotika, synbiotika a perspektivně také postbiotika představují slibné nástroje k podpoře správné funkce a rozvoje střevní mikrobioty. Jejich působení směřuje k harmonizaci mikrobiálního ekosystému a dosažení eubiózy, která je považována za jeden z klíčových faktorů zdraví. Kombinace metforminu s probiotiky se jeví jako perspektivní přístup k obnově eubiózy u pacientů s metabolickým syndromem a diabetes mellitus 2. typu.
Klíčová slova: diabetes mellitus, eubióza, metabolický syndrom, metformin, probiotika, střevní mikrobiota

Autoimunitní onemocnění štítné žlázy a diabetes

Autoimunitní onemocnění štítné žlázy a diabetes

, ,

Diabetes mellitus a onemocnění štítné žlázy patří mezi nejčastější endokrinní poruchy a často se vyskytují společně. Hormonální regulace obou těchto systémů je úzce propojena, což ovlivňuje nejen metabolismus glukózy, ale i citlivost na inzulin. Tento článek nabízí souhrn aktuálních poznatků o výskytu tyreopatií u diabetiků, jejich patofyziologických mechanismech, vlivu na kompenzaci diabetu, diagnostických postupech a možnostech léčby. Hlavní důraz je kladen na klinické důsledky souběhu těchto onemocnění a jejich dopad na celkový zdravotní stav pacientů.
Klíčová slova: diabetes mellitus, štítná žláza hypertyreóza, hypotyreóza, inzulinová rezistence, metabolismus glukózy, autoimunitní tyreoiditida

Myslíme na osteoporózu diabetiků dostatečně?

Myslíme na osteoporózu diabetiků dostatečně?

Diabetes mellitus obou nejčastěji se vyskytujících typů je spojen s vyšším rizikem osteoporotických zlomenin, ačkoli patofyziologické mechanismy se liší. Specifické zhodnocení rizika fraktur a screening osteoporózy by měly patřit ke standardní péči o pacienty s diabetem. Vlastní diagnostické a léčebné možnosti osteoporózy u diabetiků odpovídají s určitými specifiky postupům v obecné populaci, zvláštní zřetel bychom měli věnovat kompenzaci diabetu, snížení rizika hypoglykemií a specifických mikrovaskulárních komplikací a úpravě antidiabetické medikace u pacientů v riziku osteoporózy a zlomenin.
Klíčová slova: diabetes mellitus, osteoporóza, fraktury, screening, terapie

Erektilní dysfunkce u diabetiků: možnosti terapie

Erektilní dysfunkce u diabetiků: možnosti terapie

, ,

Cílem této přehledové práce je shrnout aktuální poznatky o erektilní dysfunkci (ED) u pacientů s diabetes mellitus, přiblížit hlavní patofyziologické mechanismy, diagnostické postupy a současné terapeutické možnosti včetně inovativních přístupů v léčbě. V úvodní části je diskutována epidemiologie ED u diabetiků, přičemž je zdůrazněna vysoká prevalence i význam tohoto onemocnění v klinické praxi. Následuje rozbor patofyziologických mechanismů se zaměřením na endoteliální dysfunkci, diabetickou neuropatii a hormonální odchylky, včetně hypogonadismu. V diagnostické části jsou popsány základní i speciální vyšetřovací metody, od anamnézy a fyzikálního vyšetření až po penilní dopplerovskou ultrasonografii. Terapie ED u diabetiků zahrnuje především farmakoterapii (inhibitory fosfodiesterázy 5, testosteronová substituce) a doplňkové postupy od psychosexuální terapie, přes režimová opatření až po invazivní metody, jako je injekční léčba či implantace penilních protéz. Erektilní dysfunkce se u pacientů s diabetem vyskytuje častěji a s vyšší mírou závažnosti. Je proto nutné přistupovat k těmto pacientům komplexně, zahrnout do diagnostiky metabolické a hormonální abnormality a pečlivě zvažovat individuální volbu terapie. Správně zvolená léčba může zlepšit kvalitu života pacientů a snížit jejich kardiovaskulární riziko. Další výzkum se zaměří na personalizaci terapie a na vliv nových antidiabetik na sexuální funkce.
Klíčová slova: erektilní dysfunkce, diabetes mellitus, inhibitory PDE‑5, testosteron, kardiovaskulární riziko, penilní protézy

Diabetes a infekce močových cest z pohledu infektologa

Diabetes a infekce močových cest z pohledu infektologa

, ,

Infekce močových cest (IMC) jsou v populaci diabetiků ještě častější než u pacientů bez této komorbidity. V článku popisujeme příčiny této zvýšené prevalence se zaměřením na specifické rizikové faktory u diabetiků. Podrobně je vysvětlena problematika asymptomatické bakteriurie (ABU), která je poměrně běžným nálezem, často nesprávně léčeným antibiotiky. Jedinou indikací léčby ABU je těhotenství nebo invazivní urologický výkon. Podrobně je v článku prezentována problematika akutní cystitidy a pyelonefritidy, jejich správné diagnostiky a doporučené antibiotické léčby. Článek rovněž upozorňuje na interpretaci nálezu zlatého stafylokoka v moči. Osvojení správných, a přitom jednoduchých diagnostických a terapeutických zásad zvládání močových infekcí může přispět k redukci používání antibiotik, a tím i zachování jejich účinku pro budoucnost i pro konkrétního pacienta.
Klíčová slova: infekce, moč, cystitida, pyelonefritida, diabetes, antibiotika

Diabetické onemocnění ledvin a nové možnosti terapie

Diabetické onemocnění ledvin a nové možnosti terapie

Diabetické onemocnění ledvin (DKD) je závažnou komplikací diabetes mellitus a v současné době je hlavní příčinou konečného selhání ledvin. DKD je spojeno se zvýšenou morbiditou a mortalitou, zejména z kardiovaskulárních příčin. Dlouhá léta bylo jedinou možností zpomalení progrese funkce ledvin mimo intenzivní léčbu krevního tlaku a glykemie ovlivnění systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAS). I přes blokádu systému RAS, který tvoří doposud základní kámen léčby DKD, přetrvávalo poměrně značné reziduální riziko, které ovlivňují nové léčebné třídy, konkrétně inhibitory sodíko-glukózového kotransportéru 2, nesteroidní antagonisté mineralokortikoidních receptorů a agonisté receptoru pro glukagonu podobný peptid 1. Každý z přístupů ovlivňuje specifický patofyziologický bod DKD, a jejich kombinací tak dochází v současné době k maximalizaci nefroprotekce.
Klíčová slova: chronické onemocnění ledvin, diabetes mellitus, nefroprotekce, inhibitory SGLT2, agonisté receptoru GLP‑1, nesteroidní antagonisté mineralokortikoidních receptorů, eGFR; albuminurie

Chronické srdeční selhání u diabetiků: význam NT-proBNP v diagnostice a managementu

Chronické srdeční selhání u diabetiků: význam NT-proBNP v diagnostice a managementu

,

Diabetes mellitus 2. typu je významným rizikovým faktorem pro rozvoj srdečního selhání, přičemž prevalence diabetu u pacientů se srdečním selháním stále roste. Včasná diagnostika srdečního selhání u diabetiků je často obtížná kvůli absenci typických symptomů v časných stadiích. NT-proBNP je významným diagnostickým markerem, který umožňuje časnou detekci subklinické kardiální dysfunkce a ulehčuje diferenciální diagnostiku dyspnoe.
Zvýšené hodnoty NT-proBNP korelují se závažností srdečního selhání a mohou signalizovat i atriální myopatii a riziko vzniku fibrilace síní. Interpretace NT-proBNP však musí zohlednit obezitu, renální funkci a přítomnost dalších komorbidit, které mohou ovlivnit jeho koncentraci. Kromě diagnostického využití je NT-proBNP i markerem odpovědi na terapii, zejména při léčbě inhibitory SGLT2, GLP‑1 receptorovými agonisty a ARNI (sakubitril/valsartanem).
Kombinace NT-proBNP s klinickým vyšetřením, EKG a echokardiografií umožňuje přesnější diagnostiku a individualizaci terapie. Monitorování NT-proBNP přispívá ke zlepšení prognózy pacientů s diabetem a srdečním selháním, snižuje riziko hospitalizací a umožňuje optimalizaci léčby.
Klíčová slova: diabetes mellitus 2. typu, srdeční selhání, NT-proBNP, HFpEF, HFrEF

Diabetes a infekce močových cest z pohledu infektologa

Semaglutid ve studiích FLOW a SOUL

Semaglutid je antidiabetikum patřící do skupiny GLP‑1 receptorových agonistů, kteří mají významný účinek na úpravu glykemie i tělesné hmotnosti. Jako u jediného zástupce třídy GLP‑1 RA je možné vedle jeho podávání subkutánní injekcí 1× týdně také užívání perorálně 1× denně. Semaglutid patří mezi nejúčinnější antidiabetika ve smyslu kontroly glykemie a redukce tělesné hmotnosti. Perorální semaglutid je nejúčinnějším perorálním antidiabetikem. GLP‑1 RA mají vedle výše uvedeného také řadu na glukóze nezávislých příznivých efektů, konkrétně prokázanou kardioprotektivitu a nově má právě semaglutid (konkrétně injekční forma) také potvrzenou nefroprotektivitu. Článek se zaměřuje na výsledky studie FLOW s primárně renálními cíli a studii SOUL, která měla primárně kardiovaskulární cíle u osob s DM 2. typu léčených perorálním semaglutidem.
Klíčová slova: semaglutid, nefroprotektivita, kardioprotektivita, GLP‑1

Metformin, probiotika a střevní mikrobiota – na prahu hledání nových perspektiv?

Tirzepatid v terapii diabetu a obezity

Tirzepatid je duální agonista receptorů GLP‑1 a GIP indikovaný k léčbě diabetu 2. typu a obezity. Současným agonismem dvou inkretinových drah poskytuje tirzepatid lepší kontrolu glykemie, snižuje chuť k jídlu a navozuje vyšší úbytek hmotnosti než dosud používané molekuly ze skupiny agonistů GLP‑1 receptoru. Klinická studie SURPASS‑2 prokázala, že tirzepatid dosahuje významnějšího snížení HbA1c a redukce tělesné hmotnosti než semaglutid. Studie SURMOUNT ukázaly, že tirzepatid dokáže u pacientů s obezitou snížit tělesnou hmotnost až o 22,5 %, což je výsledek srovnatelný s bariatrickou chirurgií. Tirzepatid se tak jeví jako jeden z nejúčinnějších léků pro léčbu diabetu 2. typu i obezity, s potenciálem změnit standardy léčby těchto metabolických onemocnění.
Klíčová slova: diabetes mellitus, obezita, tirzepatid, kompenzace diabetu, dlouhodobá regulace tělesné hmotnosti

Využití glukózových senzorů u diabetiků 2. typu

Využití glukózových senzorů u diabetiků 2. typu

, ,

Diabetes mellitus 2. typu patří mezi nejčastější metabolická onemocnění a jeho efektivní management vyžaduje pravidelné monitorování glykemie. Zlatým standardem pro monitoraci glykemie u diabetiků 2. typu je měření glykemie pomocí glukometru. Tato metoda však má své limity a nedostatky, a to především omezenou výpovědní hodnotu a větší zátěž pacienta. Naproti tomu kontinuální monitorace glukózy pomocí senzoru (CGM) představuje moderní technologii, která umožňuje detailnější sledování glykemických profilů a podporuje individualizaci léčby. Přestože je dnes využití CGM u pacientů s diabetes mellitus 1. typu (DM1T) již standardem, jeho přínosy se čím dál více ukazují i u pacientů s diabetes mellitus 2. typu (DM2T), zejména u pacientů léčených intenzifikovaným inzulinovým režimem. Tento přehledový článek shrnuje principy CGM, nejpoužívanější typy senzorů a jejich klinické přínosy u DM2T. Diskutovány jsou také ekonomické aspekty a současné i navrhované možnosti úhrady ze zdravotního pojištění.
Klíčová slova: diabetes mellitus 2. typu, kontinuální monitorace glukózy, CGM, hypoglykemie, intenzifikovaný inzulinový režim, glukózové senzory

Autoimunitní onemocnění štítné žlázy a diabetes

Dokážeme vyléčit diabetes 1. typu?

Metabolická kompenzace lidí žijících s diabetes mellitus 1. typu (DM1) se v poslední dekádě významně zlepšila, ale u většiny z nich stále nedosahuje doporučených cílů. Zlatým grálem diabetologie tak stále zůstává úplné vyléčení DM1, buď zastavením jeho progrese v časných stadiích imunosupresivní léčbou, nebo transplantací beta-buněk u dlouhotrvajícího DM1. Recentní pokroky v obou z těchto léčebných přístupů dávají lidem s DM1 naději na brzké vyléčení.
Klíčová slova: diabetes mellitus 1. typu, imunosupresivní terapie, transplantace beta-buněk