V absolutních číslech vede hypertenze k nejvíce případům úmrtí v globálním měřítku. Poškození cílových orgánů a sekundární onemocnění jako cévní mozková příhoda, srdeční selhání, infarkt myokardu nebo selhání ledvin korelují se závažností hypertenze. Změna životního stylu je efektivní a vždy by se o ni mělo usilovat, ale k normalizaci krevního tlaku a optimalizaci kardiovaskulární prognózy postižených pacientů je obvykle nutná léčba antihypertenzivy. Pacienti s nekorigovanou hypertenzí – přetrvávající navzdory kombinační léčbě antihypertenzivy v optimálních dávkách – jsou vystaveni vysokému riziku nežádoucích kardiovaskulárních příhod a je u nich pravděpodobnější sekundarita hypertenze. V případě identifikace příčiny sekundární hypertenze může být stav reverzibilní. Vedle zavedených léčiv jsou ve vývoji nová antihypertenziva, z nichž se v textu blíže věnujeme antagonistům endotelinu a inhibitorům aldosteronsyntázy.
