Role internistů a praktických lékařů v diagnostice nemocí s bronchiální obstrukcí, zejména astmatu a chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), je zcela klíčová. Zatímco péči o pacienty s již diagnostikovaným plicním onemocněním zajišťuje z větší části zpravidla pneumolog nebo v případě astmatu rovněž alergolog, řada dosud nediagnostikovaných pacientů přichází se svými obtížemi nejprve do ambulancí praktických lékařů a internistů. Diferenciální diagnostika dušnosti a kašle je tak jedním z nejčastějších odborných problémů, které tito lékaři musí u svých pacientů řešit. Samostatným tématem je pak péče o pacienta s akutní exacerbací chronického plicního onemocnění v příjmových ambulancích a na interních lůžkových odděleních, přičemž se nezřídka jedná o první manifestaci dosud nediagnostikované choroby. Úkolem ošetřujícího lékaře je v takových případech nejen zvládnutí akutního stavu s cílem dosažení kardiopulmonální stabilizace, umožňující propuštění pacienta do domácí péče, ale také jeho adekvátní léčebné zajištění do doby, než péči o něj převezme ambulantní pneumolog. Následující text si klade za cíl usnadnit internistovi diferenciálnědiagnostickou rozvahu a upozornit na diagnostické a léčebné možnosti, které má k dispozici.
